Lešanská 1176 / 2a, 141 00 Praha 4, | Tel.: +420 221 592 961
Úřední hodiny: pondělí – pátek 8:00 – 15:00 hod., jinak po domluvě
 

Projev předsedy Ing. Jiřího Janoty na SZ dne 17.11.2017

Projev předsedy Ing. Jiřího Janoty na SZ dne 17.11.2017

18.11.2017

 

Vážení zástupci okresních mysliveckých spolků,
 
 
     předstupuji dnes před Vás po dvou letech funkčního období současné myslivecké rady. Dva roky jsou pro někoho doba dlouhá, pro jiné je to celkem krátká epizoda v životě člověka.  Dosti často jsem zde ve svých vystoupeních poukazoval na to, co nás trápí a méně poukazoval na to, co MR  vykonala. Nejsem typ člověka, který potřebuje poukazovat na to, co se podařilo, ale spíše mne vždy trápí, co se nepovedlo a stále nedaří.  Myslím si, že na skládání účtů našeho fungování je ještě dosti dlouhá doba a nejsme ani v polovině funkčního období.
 
Přesně před rokem jsem na tomto místě hovořil o tom, že jsou dnes před námi dva nejdůležitější úkoly ve fungování ČMMJ.  Stabilizace ekonomiky ČMMJ a náprava dlouhodobého pošramocení jména ČMMJ v očích veřejnosti a to jak myslivecké, tak i nemyslivecké. Jsem přesvědčen, že tyto problémy jsou stále aktuální. Jsem velice rád, že se nám podařilo alespoň částečně zastavit strmý pád členské základny a že do ČMMJ opětovně navracejí někteří naši bývalí členové. Všem těmto děkuji, že tento krok učinili. Nicméně se nám stále nedaří trend klesajícího počtu členů trvale zastavit a do organizace přivádět mladší generaci.  Částečně je tento stav dán dnešní mentalitou mladých lidí, ale na druhé straně je tento problém i u nás, neboť nejsme schopni těmto mladým začínajícím myslivcům vysvětlit důvody členství v ČMMJ. Vlastně nejen mladým, ale i některým našim bývalým členům, kteří ČMMJ opustili v dřívějších letech, popřípadě těm, kteří složí zkoušky z myslivosti, ale se vstupem do ČMMJ váhají nebo vůbec neuvažují.  Je nutno si objektivně přiznat, že je to chyba opravdu nás všech, kteří se na vedení ČMMJ podílíme. Jak naše, ve vedení hlavního spolku, tak i Vaše ve vedení vašich pobočných spolků. Ne všichni z nás chápou důležitost silné jednotné organizace, kterou ČMMJ vždy byla a věřím, že i následujících letech bude. Neustále zdůrazňuji důležitost otevřenosti vůči veřejnosti a hlavně našim vlastním členům ve všech krocích, které činíme. Jak v Praze, tak i u Vašich pobočných spolků.
 
Je pro mne těžko pochopitelné, když nejvyšší orgán ČMMJ odsouhlasí povinnost jednotlivým OMS zasílat ekonomické výsledky hospodaření na sekretariát ČMMJ a přijde vyjádření od OMS Nymburk a Praha 7, že jejich myslivecká rada tento požadavek neschválila a tudíž data neposkytnou. Táži se proč? Děje se zde něco nekalého nebo je to pouhý protest? Potom si mohu položit otázku proti komu nebo čemu. Proti nám všem, kteří zde sedíte, a většina z Vás o tomto kroku rozhodla na předchozím zasedání sboru zástupců?  Otevřeně zde říkám, že beru na vědomí rozhodnutí okresních mysliveckých rad těchto dvou OMS, ale nesouhlasím s ním. Současně Vám sděluji, že na nejbližším zasedání MR ČMMJ podám návrh na vyřešení této situace.  Navrhnu příslušným orgánům ČMMJ možné varianty řešení, které se budou týkat jak prověření hospodaření těchto OMS Dozorčí radou ČMMJ, ale také i možnost neudělení nového pověření ke konání všech typů zkoušek těmto dvou OMS.  A to jak zkoušek adeptů, mysliveckých hospodářů, tak zkoušek z výkonu loveckých psů.  Nevidím důvod, proč by OMS neměly respektovat usnesení nejvyššího orgánu spolku.  Řešení je celkem jednoduché. Obtížnější vidím ešení celé této situace mezi členy mysliveckých rad těchto OMS. Kladu si otázku, zda členové myslivecké rady těchto OMS, kteří odsouhlasili stanovisko, opravdu  pochopili vážnost celé situace v ČMMJ a nebo stále žijí v přesvědčení, že se vlastně nic neděje a vše je v naprostém pořádku.  Rozhodnutí MR výše zmíněných OMS rozhodně není v zájmu jednoty.  Jak jsem se zmínil, čeká nás opravdu dlouhá a složitá cesta k nápravě postavení ČMMJ a celé myslivosti ve společnosti.  Veškerá opatření a doporučení, která předkládáme na zasedání sboru zástupců, by měla posouvat ČMMJ k tomu, na čem jsme se všichni shodli. K navrácení dobrého jména ČMMJ. Proto je pro mne postup funkcionářů těchto dvou OMS zarážející. Možná chtějí jít svou vlastní cestou, ale pochybuji o tom, že je správná.
 
Neméně důležitým rozhodnutím, které musí ČMMJ posunout kupředu, je dokončit vyrovnání majetku mezi hlavním a pobočnými spolky jednoty.  Chci zde poděkovat OMS Chrudim a Příbram, kde se již vzájemné vyrovnání blíží ke zdárnému konci a věřím, že k dohodě dojde i se zbývajícími 11 OMS.
 
Nelze akceptovat situaci, která se táhne desítky let, kdy existuje společné vlastnictví nemovitostí bez odpovídajících smluvních vztahů při hospodaření a nakládání s těmito nemovitostmi. Vadí mi, že od delimitace majetku uplynulo již téměř čtvrtstoletí a dodnes se jednota nebyla schopna s tímto stavem vypořádat.
 
Samostatným bodem dnešního jednání je situace okolo střelnice Kotojedy u OMS Kroměříž., kde jsou v katastru nemovitostí zapsáni čtyři spoluvlastníci. Hlavní spolek, pobočný spolek, sportovní klub Hvězda a Myslivost, s.r.o.  Historii této střelnice většina z Vás zná lépe než já. Nemohu a nespokojím se s argumenty, že střelnice je pro všechny členy ČMMJ a proto není nutno stávající stav měnit.  Je opravdu v zájmu celé ČMMJ a všech členů, aby existovala smlouva mezi OMS Kroměříž a sportovním klubem Hvězda o využívání této střelnice, kdy ziskové akce pořádá sportovní klub Hvězda a neziskové zastřešuje ČMMJ.  Samozřejmě vše na základě smlouvy o nájmu.  Možná by to bylo i k pochopení, kdyby většina členů sportovního klubu Hvězda, nebyli funkcionáři OMS Kroměříž.  Jako spoluvlastníci majetku nemáme absolutní přehled o hospodaření, neboť přístup k výsledkům hospodaření nám byl uzavřením této smlouvy odepřen. Možná jsem situaci trochu zjednodušil, ale tento stav je zde do budoucna neúnosný a je potřeba opravdu hledat nápravu. Nejsme ochotni se podílet na hospodaření, kdy ani nevíme na jakém.  Potom opravdu bych mohl věřit tomu, co se o provozování střelnice povídá.  Proto jsme dnes zařadili tento bod jednání a bude na Vás, pro jaký návrh řešení se v průběhu dne rozhodnete.
 
Při posledních zasedáních myslivecké rady ČMMJ jsme diskutovali o činnosti jednotlivých klubů. Pokud si pamatujete, z tohoto místa jsem se poněkud kriticky vyjadřoval k fungování Myslivecké nadace, která by měla svou činností přispívat k posílení dobrého jména ČMMJ. Ta samá situace panuje u některých našich klubů, které na straně jedné požadují od hlavního spolku finanční prostředky potřebné k své činnosti, ale na straně druhé není vidět viditelný přínos pro ČMMJ.  Budu konkrétní.  K výrazné propagaci jednoty a mysliveckých tradic svou činností pomáhá Klub trubačů, který je opravdu viditelný. Klub sokolníků historicky plnil a plní svou roli propagace lovu tím nejstarším způsobem a ukázky práce a prezentace dravců přitahují veřejnost na všech mysliveckých akcích. Své místo má i Klub Dámy české myslivosti. Klub autorů a Vábičů pomáhá k prezentaci jednoty hlavně na výstavách a celostátních akcích.  Na straně druhé existuje klub Fotografů, Videoklub a klub Přátel ČMMJ, o kterých prakticky nic nevíme my, natož aby s jejich činností byla seznámena široká laická veřejnost. Fungování jednotlivých klubů a hlavně viditelnému přínosu pro ČMMJ bude věnována pozornost v následujícím období.
 
Pravidelně zde zmiňuji otázku činnosti jednotlivých OMS a jejich jednatelů. Opětovně zdůrazňuji, že k propagaci jednoty a myslivosti přispíváte velkou mírou Vy, svými aktivitami ve Vašich regionech.  A že to není až takový problém, ukázaly Vámi zaslané ekonomické údaje. Jsou OMS, které jsou opravdu aktivní a mají za sebou vidět výsledky jejich práce.  Máme OMS, jehož rozpočet je ve výši 3 mil. Kč ročně. Na straně druhé jsou OMS, jejich roční rozpočet je okolo 0,5 mil. Kč. Dokonce máme i OMS, který hospodaří za rok 2016 se ztrátou 1,7 mil. Kč.  Posouzení nechám na členské základně u jednotlivých OMS, zda se spokojí s touto částkou na činnost, popřípadě by raději viděli OMS hospodařící s výrazně vyšším rozpočtem a většími aktivitami.  S tímto jde ruku v ruce množství pořádaných akcí pro členy ČMMJ, ale také širokou veřejnost. Na stránkách ČMMJ jsou zveřejněny výsledky hospodaření jednotlivých OMS. Všichni naši členové si mohou udělat názor na hospodaření jejich pobočného spolku, popřípadě je mohou srovnat s ostatními pobočnými spolky. Vůbec se zde již nechci zmiňovat o úrovni zasílání dat z některých pobočných spolků. Pokud v této kvalitě zasíláte data do rejstříku, je možno očekávat v následujících letech kontrolu ze strany orgánů státní správy. Je potřeba si uvědomit, že pokud jste na sebe převzali právní a ekonomickou samostatnost, převzali jste i odpovědnost vůči stanovené legislativě.
 
Zcela se vytratil tlak ze strany ČMMJ na změny v mysliveckém hospodaření. Tyto změny jsou z velké části způsobeny změnami ve způsobu hospodaření v krajině a porevoluční změnou vlastnické struktury. Těžko můžeme chtít po odborných pracovnících Ministerstva zemědělství, aby hlasitě kritizovali dnešní způsoby zemědělského hospodaření. Můžeme, ale jsem skeptický, že budou na MZe vyslyšeny. Způsob zemědělského hospodaření je dnes nejvíce limitujícím faktorem úbytku drobné zvěře v krajině a jsou jednou z výrazných příčin narůstajících stavů zvěře spárkaté. Nutno poukázat, že nejen u nás, ale v celé střední Evropě. V 70. letech minulého století jsme byli svými stavy drobné zvěře a mysliveckým hospodařením vyhlášenou mysliveckou destinací v Evropě. Mnozí z Vás si na to jistě dobře pamatují. Krajina polí, luk, vod a lesů poskytuje mnohde ideální podmínky k chovu drobné zvěře, nicméně způsobem dnešního hospodaření má k tomuto optimu značně daleko. Je otázkou, zda se nám alespoň částečně tento stav změnit. Bude jen na nás, zda se o to pokusíme.  Vyvstává otázka, zda je to ještě vůbec možné a realizovatelné.
 
Bude nutno vyvinout intenzivní tlak společně se subjekty hospodařícími v krajině na orgány státní správy, vládu, poslaneckou sněmovnu. Naše argumenty musí být podloženy odbornými studiemi vědeckých institucí a vysokého školství. Záměrně jsem nezmínil výzkumný ústav, neboť myslivecký výzkum u tohoto ústavu dnes téměř vymizel za tichého přihlížení pracovníků MZe.  Je potřeba vést odbornou diskuzi se všemi institucemi a subjekty, které se této problematice věnují.
 
Neméně důležitý úkol je odpovědné hospodaření se zvěří ze strany nás všech, kteří se na výkonu práva myslivosti podílejí. Ať se jedná o myslivce z povolání u státních organizací, myslivce provozující myslivost na privátních majetcích a myslivce, kteří hospodaří, v pronajatých honitbách.  Ve všech těchto kategoriích máme poměrně vysoké zastoupení našich členů, takže se můžeme podílet na řešení situací s přemnoženými stavy zvěře spárkaté. V pronajatých honitbách dnes hospodaří největší procento myslivců.  Je nutno zde poznamenat, jak dlouho. Myslím si, že situaci máme zatím ve svých rukou a záleží na nás, myslivcích, zda své postavení ve společnosti obhájíme. Otázkou je, zda vůbec chceme a nebo jestli jsme toho vůbec schopni.
 
Jako konkrétní příklad uvedu situaci s AMP ve Zlínském okrese. Všichni jste s touto situací více či méně seznámeni. Ve vymezené oblasti ohraničené elektrickým ohradníkem bylo rozhodnuto o likvidaci veškeré černé zvěře, která je zdrojem této nákazy. Rozhodnutí SVS bylo podpořeno rozhodnutím Vlády ČR o vyslání 18 policejních odstřelovačů do této oblasti. Pokud se podíváme do statistiky k 10. 11. 2017, má policie v této oblasti uloveno 80 ks černé zvěře. Místní myslivci jich ulovili 122. Lov provádí 18 policistů, lovu se věnují tři noci v týdnu a lovit začali o měsíc později.  A loví hlavně v opačném sledu. Od největšího prasete po nejmenší.  Je potřeba poznamenat, že většina těchto policistů jsou pouze odstřelovači a ne myslivci, takže se lovit zvěř museli více či méně naučit. Proto se ptám, jak je možné, když je hlavně v zájmu nás všech zastavit šíření nebezpečné choroby, nejsme toto schopni udělat vlastními silami. V této oblasti je několikanásobně větší množství myslivců, ale jejich úlovky jsou poměrově daleko nižší než úlovky skupiny lidí, kteří zde loví třikrát týdně, většinou z posedů a bez znalosti místních podmínek.
 
Mám obavu, aby se z tohoto případu nestal v budoucnu precedent. Pokud v určitých oblastech bude zvěř působit neúměrná poškození majetku státu či jiného vlastníka, budeme mít v záloze takové „likvidační supiny“, které s řešením problému pomohou. Dnes se tato varianta jeví nereálná, ale to je dnes… 
 
ČMMJ hájí zájmy téměř 63 tis. myslivců v naší zemi. Tuto větu jsem často slýchával při obhajobě, proč být organizovaným členem v naší jednotě. Častokrát jsem ji dokonce i použil. Nedávno jsem zapřemýšlel o smyslu této věty. Ano, zajisté je to pravda. Ale opravdu hájíme? Řekl bych, že občas tuto větu používáme ze zvyku a často bez viditelného efektu. Nyní musím poukázat i do vlastních řad. Opravdu děláme vše pro obnovu dobrého jména ČMMJ a myslivosti?  Pravdou je, že se účastníme celostátních výstav, pořádáme zkoušky adeptů, zkoušky psů, myslivecké akce, výstavy. Pro mladé pořádáme dětské tábory a Zlatou srnčí trofej a množství dalších akcí. Většinou tyto akce směřujeme dovnitř naší základny a méně vně, pro celou společnost.  Jak jsem se již dříve zmínil, vysvětlujeme opravdu dostatečně srozumitelně držitelům loveckých lístků proč být členem silné, jednotné myslivecké organizace. Ve většině případů neumíme přenášet a před veřejností obhajovat myšlenky a smysl mysliveckého hospodaření pro společnost. Musíme si přiznat, že mílovými kroky nás v této propagaci předbíhají nevládní ochranářské organizace.
 
ČMMJ se musí alespoň částečně vrátit do pozice, která v řídícím aparátu bude zaměstnávat odborně zdatné zaměstnance a to jak na úrovni hlavního spolku, tak i na pobočných spolcích. Již dříve jsem předložil vizi, jak a k čemu by měl sloužit sekretariát hlavního spolku a jakou úlohu musí sehrávat jednatelé jednotlivých OMS.  Pokud bych to měl rozvést obšírněji, to bych se z tohoto místa opět opakoval.
 
Sekretariát v Praze bude nutno posílit odborně zdatnými pracovníky jak pro oblast mysliveckou, tak pro posílání práce s veřejností. Trochu jsem se musel pousmát, když jsem dokonce zaslechl názor, proč jednota potřebuje PR zaměstnance. Je vidět, že mnozí z nás nepochopili reálnou situaci dnešní doby. Znova musím zdůraznit, že postavení myslivců může být během krátké doby posunuto na okraj společnosti. Pokud veřejnosti nevysvětlíme a  nepřesvědčíme ji, co myslivci pro krajinu, přírodu a společnost dělají,  zákonitě musíme boj s nevládními organizacemi a nepříznivě nakloněnými médii prohrát.  Pro příklady není potřeba chodit až tak daleko, stačí se podívat za hranice naší republiky, do Švýcarska, Holandska a jiných vyspělých států. Ekologická lobby zde jasně vítězí a společnost se pomalu přiklání na jejich stranu.
 
Objektivně je však nutno přiznat, že mnohdy jim výrazně pomáháme.  Je a hlavně bude ve společnosti těžko obhajitelné myslivecké vyžití, kdy se ráno sejdou účastníci lovu, v honitbě obstoupí  připravenou leč a střílí zvěř vyhazovanou z klecí přímo před střelce. Je opravdu toto ta pravá myslivost? V tomto musím dát těmto organizacím bohužel za pravdu. Naším cílem musí být snaha o navrácení převážně drobné zvěře do krajiny. Je potřeba ve spolupráci s orgány státní správy postupně obnovovat biotopy vhodné pro zajištění zdárného vývoje této zvěře. Možnosti dnes jsou, jak dokazují některé naše honitby.  Legislativa nám dává příležitost promlouvat do pozemkových úprav v katastrálních územích, ve kterých myslivecky hospodaříte. Současně lze využívat některé dotační tituly z Programu rozvoje venkova, popřípadě z Ministerstva životního prostředí.  Otázkou je, zda této příležitosti dostatečně využíváme. I to je jedna z věcí, na kterou se musíme v blízké budoucnosti zaměřit.
 
Z mého pohledu je před námi jeden obrovský úkol. Úkol, který bude nesmírně těžký, ale pokud se o něj alespoň nepokusíme, svůj boj prohrajeme. ČMMJ se musí spolu s ostatními subjekty hospodařícími v krajině co nejdříve pokusit o nápravu tohoto nepříznivého stavu.  Ze strany všech těchto subjektů musí být vyvinut společný viditelný tlak na způsob hospodaření s půdou a krajinou.  Do budoucna bude nutno vyvinout daleko větší aktivitu při tvorbě a procesu schvalování legislativních norem ať naší legislativy, tak legislativy přicházející z EU. Byl bych idealistou, že můžeme tuto silnou zemědělskou lobby zastavit. Je potřeba se ale určitě se pokusit ji částečně posunout ve prospěch přírody, krajiny a živočichů v ní žijících.
 
Neméně důležitou úlohu je nutno sehrát v jednání s Ministerstvem životního prostředí. Jsem dokonce přesvědčen, že v mnoha těchto věcech nám může být výrazným pomocníkem. Na straně druhé se dostaneme do výrazného střetu v jiných otázkách.  Dialog je ovšem nezbytné začít co nejdříve.
 
Pokud chceme opravdu všichni odpovědně přistupovat k provozování myslivosti, čeká nás další nesmírně složitý úkol. Najít se státní správou kompromis ve vztahu s hospodařením se zvěří spárkatou. Všichni jsme si dobře vědomi, co způsobilo neúměrné zvýšení nájemného v honitbách.  Dnes máme většinu našich honiteb s absolutně nevyrovnanou věkovou a pohlavní strukturou zvěře.  Vůbec nemíním toto téma zde otevírat, neboť bychom opakovali již vše známé. Nicméně je to věc, která nesmírně složitá, ale hlavně důležitá, neboť se týká většina nás, myslivců. Nelze vše házet na státní správu, svůj díl odpovědnosti nese i ČMMJ. Nebyli jsme schopni téměř za čtvrtstoletí tuto otázku otevřít na odpovídajícím plénu, byť se týká nás všech, kteří se podílíme na mysliveckém hospodaření v naší zemi.
 
Nyní se dostávám k tomu, co nás dnes obzvláště tíží. Krátce jsem Vám shrnul, kam bychom měli svou pozornost zaměřit v příštích letech a kterým problémům se začít opravdu intenzivně věnovat. Myšlenku a cíl máme. Nyní je potřeba říci, jak ji zvládneme. Jsem přesvědčen, že ČMMJ se musí na své řídící úrovni v budoucnu stát odbornou organizací zastupující zájmy všech myslivců v ČR. Bezpodmínečně bude nutno posílit řídící aparát hlavního spolku a současně zefektivnit jeho práci. Nelze již tolerovat stav, kdy sekretariát je pouze administrátorem věcí, které se týkají dění v jednotě. Pokud mám být konkrétní, jde o evidenci a podporu Vašich uskutečněných akcí, zajištění výstav a zkoušek různého typu pro převážnou většinu naší členské základny, popřípadě administrátorem výběru členských příspěvků. Bez toho, aniž bychom se pustili do řešení výše popsaných problémů, nebudeme schopni posunou ČMMJ kupředu. Budeme neustále přešlapovat tak, jak přešlapujeme poslední léta, s ubývající členskou základnou a se stále se zhoršujícím vnímáním společnosti, nás myslivců.
 
Abychom mohli alespoň začít, bude nutno obsadit sekretariát odborně zdatnými zaměstnanci, kteří budou schopni tuto problematiku komunikovat na všech úrovních.  Není to tak dávno a mnozí z Vás to jistě pamatují. V dobách, kdy členská základna měla více než 120 tisíc členů, bylo zaměstnáno ve vedení jednoty 52 zaměstnanců. V dnešní době pracuje na sekretariátu 9 zaměstnanců, z toho 2 na poloviční úvazek a externí právník. Jednota má dne cca 62,5 tisíc členů.  Nikdy jsem nebyl velkým příznivcem přebujelosti pracovních kolektivů, ale zde nutně vyvstává otázka, zda je tento současný stav optimální. Ano, pro zajištění nezbytných funkcí chodu a současného přežívání hlavního a pobočných spolků určitě je, to jsme se již přesvědčili. Je možno tento stav akceptovat i nadále, ale potom jednoznačně směřujeme k tomu, kam se ubíráme posledních 20 let. Ač to neradi slyšíte, omezené pracovní úvazky některých Vašich jednatelů Vám dnes postačují. Komu ale postačují?  Vám, činovníkům jednotlivých OMS, Vaši členské základně nebo myslivosti a ČMMJ obecně?  Postačují ve velkém procentu Vašich spolků opět jen ke konzervaci současného stavu a fungování jednoty v duchu posledních let.
 
Valná většina členů si přeje, aby sekretariát ČMMJ byl servisní službou pro všechny naše členy ve věcech právních, ekonomických a byl nápomocen jednotlivým členům při řešení odborných mysliveckých problémů.  Myšlenka správná, ale v současnosti hůře realizovatelná. Pokud se zeptáte proč, odpověď je jednoduchá. V současné době nejsme schopni tyto aktivity zajistit z důvodu jediného, ekonomického.  Pokud nebudeme schopni tuto situaci alespoň částečně napravit, nebude ČMMJ plnit roli, kterou by si většina členů jistě přála.
 
Pokud bychom se vrátili o dvacet let zpět, na základě tlaku vyvolaného některými silnějšími okresními spolky došlo k delimitaci majetku a k prosazení ekonomické a právní samostatnosti OMS.  Převážná většina z Vás nebyla spokojena s tím, co se v té době v jednotě odehrávalo. V podstatě bylo možno tento krok pochopit, neboť představa samostatného hospodaření by mohla skrývat záruku odpovědnosti a zamezení dřívějšího stavu, který přivodil například likvidaci společnosti Interlov, apod.  Je mou povinností se dnes zde zeptal. Opravdu jsme tento stav napravili ku prospěch jednoty?   Uplynulo dvacet let a ČMMJ se potýká možná s ještě většími problémy než v roce 1997. Dnes nemáme kauzu Interlov, ale máme kauzu Jungmannova. Máme trvale klesající a stárnoucí základnu členů. Máme převážnou většinu OMS potácejících se na hraně ekonomického přežití. Ztratili jsme důvěru podstatné části myslivecké veřejnosti a o nemyslivecké se již vůbec nezmiňuji. Máme jednotu, která není schopna své vlastní členské základně podávat bezprostředně aktuální informace o dění ve svých řadách a také v oblasti myslivosti. Ale hlavně, máme nedůvěru vlastních členů, kterým nejsme schopni sami vysvětlit důležitost členství v jednotné organizaci. A pokud se tážete proč, protože nejste mnozí sami mnohdy přesvědčeni o důležitost jednotnosti ČMMJ.
 
Během dvaceti let došlo k značnému odtržení hlavního spolku od jednotlivých OMS. Úplně jsme zapomněli na to, co máme v názvu. Na slovo jednota. Kdo neví, co je jednota, vyjádření najde v každém slovníku. Začali jsme si předhazovat slovní vyjádření typu: To oni, Vy v Praze apod.  Podstatná část z nás si neuvědomuje, že pobočné spolky by měly sloužit k přenosu informací od hlavního spolku a být také hlavně tzv. servisní organizací pro členskou základnu, a že existuje jen jedna značka. Značka ČMMJ. Mohu i pochopit dřívější rozladěnost a mnohdy i naštvanost většiny z Vás na dění v hlavním spolku. Je nutno ovšem podotknout, že většina z Vás u toho byla. Většina z Vás, jak tady sedíte jste umožnili stav, který jste často kritizovali. Proč jste tomu nedokázali zabránit, když jste požadovali ekonomickou a právní soběstačnost?  Jedním z důvodů osamostatnění byl argument, aby nedošlo k vyvedení majetku, jako se to stalo u zmíněné společnosti Interlov. Jaká je dnes vůbec situace. Někteří z Vás opakovaně hospodaříte se ztrátou, současně jste rozprodávali majetky aby, jste vyrovnávali výpadky příjmů, které nastaly odchodem členů. U některých OMS došlo k defraudaci finančních prostředků ze strany Vašich jednatelů. Ano, i to je nutno si objektivně přiznat. Někde jste to předali policii, jinde jste to řešili potichu, aby se celá věc obešla bez rozruchu. A ty majetky, které jste chtěli sami chránit a zvelebovat, mnohde již mají jiné vlastníky, popřípadě je s nimi hospodařeno tak, aby to bylo co nejméně průhledné.  Opravdu jste tento stav chtěli, když jste před 20lety hlasovali o vlastní samostatnosti?  Mnohdy se také raději hodilo poukazovat na to, jaký je v sekretariátu nepořádek. Ale co se dělo a mnohdy děje u Vás, o tom nepadne raději nikde ani zmínka. Každý z Vás jistě ví, koho se tento problém dotýká. Opět musím zdůraznit, že je část OMS, které opravdu jednotu posunují dopředu a předešlá argumentace se jich netýká.  Ptám se, jak dlouho ale hodláte všichni tento stav tolerovat. Za sebe mohu říci, že nová MR vyvinula maximální snahu k nápravě této situace v Praze a mohu po dvou letech říci, že se nám to postupně daří napravovat. Teď se Vás zeptám, kdo mi poradí, jak napravit tento stav u některých OMS, které jsou přesvědčeny, že vše je v pořádku a vlastně se nic neděje. Pokles členů se týká téměř všech OMS a ekonomické problémy má velká většina z Vás. Jedna cesta je v dnešní době možná, ale jsem k ní vysoce skeptický. Až se členská základna opravdu začne zajímat o to, co se na jednotlivých OMS děje a jak tyto hospodaří. Mám ale obavu, že nezačne. Značné množství členů rezignovalo, sice příspěvky zaplatí, ale to je vše. Ani se mnohým nedivím. Často nebyla ani z Vaší strany snaha tuto situaci napravovat. Myslím si, že nelze tento stav do budoucna opravdu tolerovat, protože v žádném případě nepomáhá k naplnění slova jednota.
 
  Je pro mne nepochopitelné, že část spolků hospodaří pravidelně se ztrátou a Vaše sněmy Vám tyto ztráty bez problémů odsouhlasí. Pro Vás by bylo také neakceptovatelné, pokud bychom předkládali ztrátový rozpočet na SZ. Myslím si, že by odsouhlasením na SZ jistě neprošel. Táži se Vás proto, proč na jednu stranu je pro Vás nepřijatelné, pokud by se tímto způsobem choval hlavní spolek a na druhé straně plně akceptujete, pokud se takto chová spolek pobočný. Dnes ještě ne, ale na příštím SZ bude nutno, k této situaci zaujmou odpovědné stanovisko.
 
Dnes jsem začal svou zprávu tím, jaká je nechuť některých OMS poskytnout svá ekonomická data. To je pouze vrchol pomyslného ledovce.  Sekretariát požádal jednotlivé OMS, aby tato data předaly do určitého termínu. Je pro mne těžko pochopitelné, že podstatná část z Vás dodala tato data se značným zpožděním a někteří z Vás až po několikeré urgenci. O kvalitě zpracovaných dat se můžete všichni, včetně členské základny sami přesvědčit na stránkách ČMMJ. Jako poslední hlášení dorazilo OMS Most, kterého se týká ztráta 1,7 mil. v hospodaření za rok 2016. Tato ztráta údajně vznikla prodejem dlouhodobého majetku výrazně pod jeho zůstatkovou hodnotou. Okresní sněm tento prodej odsouhlasil.
 
Opravdu takto chceme tuto organizaci vézt?  Dnes takto dopadl OMS, který má něco přes 150 členů. Kolik OMS se blíží hranici 500 členů a trvale počty klesají. Sami dnes nemáme představu, kolik OMS za dvacet let přistoupilo k tomu, že rozprodávaly majetek, aby si pomohli zlepšit ekonomickou situaci. Ani se neptám, kolik proběhlo v posledních letech transakcí podobných té v Mostu.
 
Jestliže se dnes opravdu nezamyslíme nad celým fungováním jednoty, za pár let bude opravdu pozdě. Vždy se musím v duchu pousmát, když některým z Vás vysvětluji důležitost ekonomiky ČMMJ a z druhé strany padá argumentace, že jsme vlastně zájmový spolek, pro který platí jiná pravidla. Můžu Vás všechny ubezpečit, že neplatí. Pokud nebudeme fungovat ekonomicky, dopadneme jako OMS Most. Dnes ještě ne, ale časem určitě. Jsem přesvědčen, že to platí i o jednotě v ČMMJ. Vím, že dnes je část OMS se silnější členskou základnou i s odpovídajícím přístupem k členské základně. Ale těch je opravdu čtvrtina z Vás. Tyto OMS zajisté přežijí výraznější změny. Otázkou zůstává, zda tyto OMS mohou a budou vystupovat na celostátní úrovni na obranu ČMMJ a myslivosti. Nebudou a zároveň se s nimi nebude nikdo bavit. Od toho musí být jednotná silná organizace, která bude hájit a obhajovat zájmy všech myslivců. Ekonomicky a personálně silná, s jasnou a průhlednou strukturou hospodaření, čitelná pro všechny členy ČMMJ, kteří o to budou mít zájem. Ti z nás, myslivců, kteří dnes stojí mimo organizovanou strukturu a ještě k tomu tvrdí, že organizovanost nepotřebují, se obrovsky mýlí. Bez jednotné organizace opravdu skončí myslivost v podobě, v jaké ji známe téměř sto let. Obrovskou chybou nás je, že to neorganizovaným myslivcům zatím nedokážeme vysvětlit. Jedno je jisté, nejsme schopni tento problém vysvětlit ani svým vlastním členům.
 
Nemusím chodit daleko. Značná část členské základny, pokud platí členský příspěvek je přesvědčena, že ve výši 800,- Kč platí vlastně pojištění.  Sami jsme mnohdy nebyli schopni vlastním členům vysvětlit, z čeho se členský příspěvek skládá, kam a z jakého důvodu jednotlivé finanční prostředky odcházejí.
 
Jedním z bodů jednání dnešního Sboru zástupců bude navýšení členského příspěvku. Plně jsem si vědom, že toto navýšení je absolutně nepopulární. S mnohými z Vás jsem tuto otázku konzultoval i dříve. Nakonec jsme přistoupli s návrhem nejnižší možné varianty zvýšení s tím, že členský příspěvek bude platit od roku 2019. Při tomto navýšení jsme zhodnotili pouze míru inflace od doby posledního zvyšování, což je téměř deset let. Vůbec zde nemíním otevírat diskuzi, zda je zvýšení o 200,- Kč pro řádné členy a 150,- Kč pro důchodce mnoho.  Mohu to, ale převézt do naturálií při posezení po honu. Tři panáky nebo pět piv, popř. dvě krabičky cigaret. Mohl bych takto pokračovat dále. Pro Vaši informovanost v sousedním Polsku je výše členského příspěvku 1860,- Kč. Zdůrazňuji, že bez pojištění. Abychom nechodili za hranice, ale zůstali u nás, roční příspěvek v Řádu Sv. Huberta činí 2000,- Kč a 1000,- Kč pro seniory. Víc nemám a nechci k tomuto dodávat. Je pro mne absolutně nepřijatelný argument, že tímto přijdeme o značné množství členů. Ano, možná o některé přijdeme. Ale proč. Pro naši společnou neschopnost a mnohde i neochotu, vysvětlit členské základně důležitost tohoto kroku.  
 
Dnes Vám prezentuji, proč je nutné uskutečnit další kroky v chodu ČMMJ. Současně i Vy musíte vysvětlit tento krok Vaší členské základně a spolu se námi tento krok obhájit.  Pokud tento krok neučiníme, většina z nás nepochopila vážnost celé situace v ČMMJ.  Nelze se vymlouvat na to, že je vše narychlo, neprokonzultované. Od prvního zasedání MR ČMMJ poukazujeme na problémy v jednotě a podáváme Vám návrhy na řešení. Je pouze na Vás, zda budete nebo nebudete chtít tento stav změnit. Dnes dostáváte na výběr, buď podpoříte návrh na zvýšení členského příspěvku a současně napomůžete k rozvoji jednoty ve prospěch jejich členů a nebo,  tento krok nepodpoříte.  Druhou volbou rozhodně ovšem pomůžete ke konzervaci současného stavu. Ale rozhodnutí je pouze na Vás.
 
Poslední informací, kterou bych chtěl zmínit, je situace s hospodařením Všeobecné pojišťovny Halali. Jak jsme avizovali před rokem, bude nutno v dohledné době učinit rozhodnutí, jak dále s touto naší stavovskou pojišťovnou naložíme. Jsem si vědom, že část členské základny volá po oddělení pojištění od členského příspěvku. Současně část členů toto rozhodnutí jednoznačně odmítá. Na nás bude, abychom přišli s nejpřijatelnějším řešením pro většinu členů ČMMJ. Je to do budoucna jedna z nejzásadnějších otázek, která se dotkne všech našich členů. V současné době dostalo představenstvo úkol pojišťovnu finančně stabilizovat a pokusit se o zlepšení hospodářského výsledku. Otevřeně říkám, že k tomuto úkolu je potřeba poskytnout časový prostor. Slibuji, že v momentu, kdy již budeme mít dostatečné podklady pro zásadní rozhodnutí, jej předložíme Vám a členské základně.
 
Možná se některým z Vás bude zdát, že jsem mnohdy až přehnaně kritický. Věřte ale, že otevřeně popisuji současný stav v ČMMJ.  Stav, který je potřeba co nejrychleji napravit.  Tzv. „lhaní si do vlastní kapsy“ nikdy nikam nevedlo.  Pouze otevřená komunikace s Vámi a našimi členy může vést k nápravě této situace.
 
 Všem Vám děkuji za pozornost a přeji příjemně strávený den zde v Benešově.
 
 
 

Autor: MK

 
Honitby Jakou byste preferovali minimální výměru honitby?
 
1601
 
581
 
3815
 
12532
 
2049
 
608
 
2123


Partneři webu

Ministerstvo zemědělství Lesy České republiky, s.p.