Lešanská 1176 / 2a, 141 00 Praha 4, | Tel.: +420 221 592 961
Úřední hodiny: pondělí – pátek 8:00 – 15:00 hod., jinak po domluvě
 

Historie ČMMJ, z.s.

Myslivecká organizovanost a činnost

Lovecké, kynologické, střelecké a další činnosti v pestré paletě mysliveckých zájmů spojovaly svým způsobem myslivce již odedávna. Jejich cechovní či podobná sjednocení byla však téměř nemožná, neboť cechy byly výlučně záležitostí městských obyvatel. Navíc se vzdálenosti mezi lidmi a jejich lepší informovanost začaly zkracovat teprve s rozvojem dopravní a spojovací techniky.

Přitom i myslivci začali časem (i když daleko později než jiné profese) chápat, že je nutno, aby se mezi sebou organizovali za účelem prosazování obecných zájmů myslivosti i svých, za účelem organizování společných akcí a konečně i za účelem zvyšování svých odborných znalostí.

Prvním takovým dobrovolným zájmovým sdružením myslivců z povolání bylo v roce 1692 založení „Myslivecké bratrské pokladny“ známé spíše jako „Lovecké bratrstvo“ na schwarzenbergském panství, jehož Stanovy byly přijaty 31. 12. 1699 v Hosíně, nedaleko Hluboké nad Vltavou. Tyto Stanovy musely být schváleny vrchností. Úkolem Bratrstva bylo mimo jiné „dozírání na provádění a poctivé naučení se lovecké zdatnosti“ a zřízení střelnice, v níž by se myslivci naučili nejen střelbě, ale i řádnému zacházení se zbraní. Členy „Bratrstva“ byli i myslivci z panství třeboňského a drahonického.

Myslivost se stala součástí i nejstaršího zemědělského a lesního spolku, kterým byla „Společnost pro orbu a svobodná umění v Království českém“, zřízená v květnu 1769 dvorním dekretem císařovny Marie Terezie. Tuto společnost Josef II. nahradil

1. října 1788 novou „Císařskou a královskou vlasteneckou hospodářskou společností pro Království české“. Na Moravě a ve Slezsku byla mezitím v roce 1770 založena „Zemědělská společnost“. Úkolem těchto společností bylo poradenskou činností zvelebovat mimo zemědělství a lesnictví také myslivost.

V roce 1848 byl v Mělníku založen „Spolek českých myslivců“.

V roce 1883 byl založen „Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách“, který lze považovat za jeden z nejvýznamnějších našich spolků – také proto, že v roce 1886 založil tzv. „Českou kmenorodou knihu psů“.

V roce 1898 vznikl „Lovecký klub v Plzni“, v roce 1904 první čistě český „Lovecký klub v Litovli“, v roce 1910 klub pro kynologii a myslivost „Hubertus“ v Praze, v roce 1911 „Lovecký spolek pro Olomouc a okolí“, v roce 1912 „Spolek pro ochranu myslivosti Markrabství moravského v Brně“, který se později přejmenoval na „Lovecko–kynologický spolek pro Moravu a Slezsko“, načež následovalo zakládání dalších klubů a spolků s širší či užší působností, osamocených či rozrůstajících se o místní pobočky.

Různorodost až roztříštěnost zájmů těchto spolků byla na překážku jednotného vystupování myslivců a prosazování jejich názorů a zájmů na veřejnosti až po místa nejvyšší vč. přijímání příslušných právních norem, k nimž mělo právě po vzniku Československé republiky dojít. Logickým důsledkem muselo být založení jednotné myslivecké organizace, což pochopili myslivečtí odborníci, které dnes známe jako zakladatele Českomoravské myslivecké jednoty, proti nimž se však tehdy pro jejich názory zvedla nenávistná kampaň řízená tehdy již zavedeným a v roce 1919 založeným Československým loveckým a kynologickým říšským svazem, jehož činnost a program však neodpovídaly uvedeným myšlenkám a chystané náplni práce ČSMJ. Největší tíhu té doby nesl na svých ramenou Josef Žalman – později lesní ředitel v Pozořicích a spolu s ním i Karel Podhajský.

Je vhodné si připomenout, že zakládajícími organizacemi ČSMJ se 22. dubna 1923 v Brně staly:

  • pražský „Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách“,
  • „Lovecko–kynologický spolek pro Moravu a Slezsko v Brně“ se svými šestnácti pobočkami,
  • v roce 1920 založený „Poľovnícky ochranný spolok pre Slovensko v Bratislavě“ s dvanácti odbočkami
  • „Spolek přátel myslivosti pro Tišnov a okolí v Tišnově“,
  • „Ústřední jednota lesních a lovčích zřízenců“,
  • „Spolek posluchačů lesního inženýrství v Praze a v Brně“,
  • „Lovecký klub v Českých Budějovicích“.

Ustavující schůze ČSMJ schválila Žalmanem navržené Stanovy ČSMJ, novou matriku pro zápis loveckých psů vedenou dodnes pod tehdy přijatou zkratkou „Člp“, jejímž vedením byl pověřen K. Podhajský, vydávání měsíčníku (později čtrnáctidenníku) Stráž myslivosti a současně i jejího dlouholetého zodpovědného redaktora J. Svobodu a bylo vydáno i programové prohlášení ČSMJ. V jeho závěru první předseda Z. Slanina a jednatel J. Začal uvedli: „Do našeho programu vkládáme vedle šíření myslivecké, myslivecko-kynologické a myslivecko-zvěrolékařské vědy také co největší popularizaci myslivosti, lesa a věd přírodních. Slovem i písmem budeme pracovati k duševnímu povznesení československých myslivců a v nejširších vrstvách lidu probouzeti zájem o myslivost“.

K tomuto odkazu našich mysliveckých předků zřejmě není třeba nic dodávat ani dnes. Pouze to, že převážná většina našich členů i funkcionářů se tímto řídila a řídí, ať byly politické poměry a změny jakékoliv a ať postihovaly naši myslivost z té či oné strany.

Na ustavující schůzi ČSMJ byli zvoleni tito funkcionáři: předseda Zdeněk Slanina, lesní rada v Židlochovicích, místopředseda dr. Antonín Steidl za Čechy a dr. Ján Moural za Slovensko, jednatel Jan Začal, okresní lesní v Brně, pokladník Richard Knoll, pokladník v Tišnově, vedoucí redaktor „Stráže myslivosti“ prof. Jaroslav Svoboda, vedoucí knihy Člp Karel Podhajský, důchodní v Litomyšli, odborný redaktor „Stráže myslivosti“ a referent pro nový honební zákon Josef Žalman, později lesní ředitel v Pozořicích.

Léta 1923 – 1939

Prvních deset let činnosti Československé myslivecké jednoty bylo věnováno zlepšování její organizace. Myslivost neměla moderní zákon, který by upravoval výkon jejího práva. Proto z pověření ústředí ČSMJ vypracoval Žalman ve spolupráci s Jednotou čs. lesníků předběžný návrh nového zákona, který byl v roce 1926 předložen Ministerstvu zemědělství, ale u vedoucích vládních činitelů nenašel pochopení.

V roce 1925 byl předsedou ČSMJ zvolen Vavřín Horáček, lesmistr v Kuřimi, který ČSMJ vedl až do nových voleb v roce 1927. Po volbách se stal předsedou prof. Ing. Antonín Dyk, ústředním jednatelem Josef Žalman, ústředním pokladníkem František Paštika. S platností od 1. ledna 1928 se uskutečnila reorganizace, podle níž byli členové povinni odebírat spolkový časopis Stráž myslivosti a bylo zavedeno pojištění na povinné ručení. Tím byl dán základ povinnému pojištění všech držitelů loveckého lístku tak, jak je zavedeno dosud. Poľovnícky ochranný spolok pre Slovensko považoval reorganizaci za útok na svou samostatnost, vystoupil z ČSMJ, ale vrátil se do ní po roce jako její přidružený člen. V Brně byl zřízen sekretariát a administrace. Nečekaně velký příliv nových spolků do ČSMJ vedl k tomu, že v roce 1929 byla provedena druhá, mnohem větší reorganizace, jejímž výsledkem byla decentralizace na nově zřízené zemské odbory v roce 1930.

V roce 1929 byla také založena Československá kynologická unie, jejímž členem se stala i ČSMJ.

V roce 1932 se poprvé konaly – k uctění památky Karla Podhajského – všestranné zkoušky ohařů; tím byla založena tradice Memoriálu Karla Podhajského. V roce 1932 byla ustanovena Myslivecká komora Československé republiky, zabývající se vrcholnými otázkami myslivosti v ČSR; sdružovala ČSMJ a německý Verband deutscher Jäger St. Hubertus z Litoměřic. Od roku 1933 - od roku 10. výročí založení ČSMJ – byly každoročně s výjimkou roku 1937 až do roku 1940 pořádány v Praze výstavy trofejí i s další mysliveckou náplní. Byla rozvinuta bohatá osvětová činnost, zachována většina druhů zvěře, rozhojněna vědecká a popularizační publikační činnost, zásluhou silných individualit ve vývoji ČSMJ (kromě již jmenovaných O. Farský, K. Šiman, R. Knoll, F. Houska, J. Komárek, J. Javůrek, A. Mikula, aj. ) byla ozdravěna myslivost po všech stránkách. V roce 1937 se ČSMJ účastnila Mezinárodní myslivecké výstavy v Berlíně.

Od roku 1937 byl celý život ovlivněn napjatou politickou situací. V pohraničních oblastech se německé myslivecké spolky odtrhly a daly si název „Sudetendeutsche Jägerschaft“.

Léta 1939 – 1945

Po 15. březnu 1939 byla ČSMJ na území protektorátu přejmenována na Českou mysliveckou jednotu. Zesílila snaha respektovat staré české tradice a odstraňovat nevhodné germanismy. Po vstupu ČMJ do Národního souručenství schválil jeho výbor na návrh lesnické komise ujednání mezi ČMJ a zemědělskými radami, že jedinou oficiální českou mysliveckou organizací v protektorátu je ČMJ. Při zemědělských radách byly zřízeny myslivecké subkomise, v nichž byla zastoupena i ČMJ. Národní souručenství doporučilo všem svým členům – myslivcům, aby se stali členy ČMJ. Tím stoupl počet spolků proti 207 v roce 1938 na 233 v roce 1942 a počet členů v témže období stoupl z 10 708 na 43 674 členy. Území protektorátu bylo myslivecky řízeno Zemským svazem pro Čechy a Zemským svazem pro Moravu.

V čele ČMJ stálo až do 8. srpna 1940 kolektivní vedení, které mělo omezené možnosti. Po tomto datu bylo jmenováno tzv. „autoritativní vedení“. Kolektivní orgán, který rozhodoval svým způsobem demokraticky, byl tak do určité míry nahrazen jedinou osobou, kterou se stal dosavadní předseda ČMJ, prof. Ing. Antonín Dyk z Brna. Později byl jmenován do čela A. Schwarzenberg z Tochovic. Pod něj spadali zástupci obou zemských svazů – prof. dr. J. Komárek za Čechy a dr. J. Formánek, později popravený nacisty, za Moravu. Kromě toho byl vedoucím zemské skupiny v Brně jmenován prof. Ing. Antonín Dyk a jeho zástupcem Němec Th. Podstatský-Thorsern z Kvasic. Poradcem Schwarzenberga byl Němec O. Bernhauer ze Skutče. Všechny tyto změny schválil v lednu 1943 Nejvyšší myslivecký úřad.

V červenci 1943 přesídlilo vedení ČMJ z Brna do Prahy. Myslivecké spolky byly přeměněny na spolky okresní. Pod nátlakem se vzdal funkce předseda prof. Ing. Antonín Dyk a na jeho místo nastoupil dr. J. Formánek.

Usnesení Svazové rady ČMJ z 1. června 1944 ještě hájilo soukromé vlastnictví.

Léta 1945 – 1962

Náznak změn přinesl až rok 1945 a vznik Národní fronty v roce 1946 a znárodnění průmyslu, bank a soukromých pojišťoven a jejich koncernových podniků.

Ještě v roce 1945 byla ČMJ rozdělena do tří zemských svazů – českého se sídlem v Praze, moravskoslezského se sídlem v Brně a slovenského se sídlem v Bratislavě. Protože tento systém roztříštěnosti nevyhovoval, byla vyvíjena snaha o jednotnou organizaci. Dne 17. ledna 1946 za účasti obou zemských svazů (českého a moravského) se jednalo o nových stanovách ČSMJ. Roky 1946 – 1947 byly z hlediska myslivosti, až do vydání nového zákona o myslivosti č. 225/47 Sb. určitým obdobím boje za organizační a ideovou jednotu. Rozvoj ČSMJ nabyl neobyčejných rozměrů. Vyvstala nutnost jednotného řízení na celém území republiky. Z tohoto důvodu byla opět obnovena celostátní myslivecká organizace a dohodnuty stejné stanovy pro všechny tři zemské svazy a okresní myslivecké spolky v celé ČSR i stanovy Svazové rady, jež byla v tu dobu celostátním ústředím ČSMJ.

V roce 1947 se vrátilo ústředí ČSMJ z Prahy do Brna a ústředním předsedou zvolen Ing. Jan Zatloukal, předsedou pro Čechy Ing. J. Drbal, pro zemi moravskoslezskou dr. T. Nussbaum a pro Slovensko dr. I. Dula. Všichni byli zároveň ústředními místopředsedy. V té době měla ČSMJ 97 000 organizovaných členů.

V roce 1946 bylo vydáno šest zemědělských zákonů, jejichž obsahem bylo: revidovat první pozemkovou reformu, zaknihovat přidělenou půdu, změnit výkon práva myslivosti, scelit půdu a zamezit drobení zemědělské půdy a zajistit zemědělský výrobní plán. V tomto duchu byl vydán výnos Ministerstva zemědělství ze dne 13. 3. 1947 o sestavení loveckých společností a pronájmu honiteb. Předpis rozdělil uchazeče o členství v lovecké společnosti do těchto čtyř skupin:

  • uchazeči z řad místních výkonných zemědělců, vlastnících závody do 20 ha výměry orné půdy. Na louky, pastviny, lesy, vody apod. se nepřihlíželo. Přednostní právo na členství v lidových mysliveckých společnostech dále měli:
  • uchazeči z řad zaměstnanců Státních lesů a statků,
  • uchazeči z venkovských řad dělníků, zaměstnanců a drobných živnostníků,
  • uchazeči z lidových městských vrstev.

Byl přijat „Hradecký program“, který zásadním způsobem ovlivňoval venkovskou politiku a vedl k přijetí nového zákona o myslivosti dne 18. prosince 1947 – č. 225/1947 Sb. Pro společenství malých a středních rolníků byla stanovena minimální výměra vytvářených honiteb na 150 ha, kdežto u honiteb soukromých na 200 ha. Společenstevní honitba byla zvýhodňována při stanovení hranic honiteb. Zákon podporoval vytváření svazku dělníků a rolníků. Nájem honitby byl kromě státních organizací vyhrazen jen mysliveckým společnostem.

Rok 1948 byl ve znamení obrovského převratu v celé myslivosti, do níž byly vnášeny zásady programu Komunistické strany Československa. Do zájmových organizací byla dosazena národní správa. Národním správcem pro celou ČSMJ a pro Zemský svaz ČSMJ v Čechách jmenovalo Ministerstvo vnitra v březnu 1948 Ing. J. Vyletu, pro Zemský svaz na Moravě V. Andrleho a pro Zemský svaz na Slovensku J. Hojče.

Po únoru 1948 byly v mysliveckých organizacích zřízeny akční výbory Národní fronty, které umožnily, aby se do vedení dostali funkcionáři KSČ. Do čela akčního výboru ČSMJ byl postaven Ing. J. Zatloukal. Akční výbory byly ustanoveny i u všech zemských svazů ČSMJ a u všech výborů okresních mysliveckých organizací.

Působnost akčních výborů se vztahovala pouze na politickou činnost. Záležitosti myslivecké, spolkové, osobní a pachtovní byly řešeny spolkovými orgány podle stanov.

Do celospolečenské aktivity po roce 1948 se zapojila i Československá myslivecká jednota, která se během roku1948 definitivně přestěhovala do Prahy.

Na počátku roku 1949 byla v českých zemích provedena reorganizace ČSMJ, podle níž bylo rozhodnuto, že v každém politickém okrese bude jen jeden okresní myslivecký spolek (OMS). U OMS byly ponechány akční výbory, pověřeny dalšími prověrkami členů. Každý OMS si musel zvolit kromě výboru i referenta mysliveckého, kynologického, střeleckého, právního, organizačního, osvětového a pět členů výboru. U 120 okresních mysliveckých spolků ČSMJ v českých zemích byli ustaveni myslivečtí důvěrníci.

K 1. červenci 1949 byla provedena likvidace Zemských svazů ČSMJ pro Čechy a Moravu. Zemský svaz ČSMJ v Čechách vybudoval ústřední správní středisko ČSMJ v Praze, Husově třídě č. 7.

Z 68 858 členů ČSMJ v českých zemích bylo důtkou nebo dočasným vyloučením postiženo 1842 členů.

Dne 21. srpna 1951 byla provedena reorganizace ve vedení ČSMJ. Byla zrušena národní správa a byl jmenován přípravný výbor, který připravil volby do OMS až po ústřední vedení ČSMJ, která se stala veřejnoprávní korporací.

I. celostátní sjezd Československé myslivecké jednoty – 28. - 29. března 1953

I. celostátní sjezd ČSMJ konaný v Praze schválil nový organizační statut a návrh novelizace stanov tak, aby odpovídaly novému vývoji, kdy v honitbách vykonávaly právo myslivosti a kolektivně hospodařily lidové myslivecké společnosti. Mezi hlavní úkoly patřilo:

  • ošetřování, chránění a zakládání remízků, ochranných pásů a větrolamů,
  • slučování honiteb ve větší celky,
  • hubení škodné a krmení zvěře,
  • kontrola plnění plánu chovu a lovu zvěře,
  • kontrola dodávek zvěřiny,
  • sběr kožek,
  • sběr vysečených koroptvích a bažantích vajíček a jejich umělé líhnutí.

Předsedou ČSMJ se stal Ing. Gustav Baráček.

II. sjezd Československé myslivecké jednoty – 7. - 8. července 1956

II. sjezd ČSMJ se konal v Brně. Schválil nové stanovy, které upevňovaly kázeň a disciplinu členů. Byl změněn systém voleb. Organizace se politizovala.

Úkolem bylo:

  • zajistit, aby nejpozději do tří let bylo hospodaření každé honitby řízeno kvalifikovaným mysliveckým hospodářem,
  • plnit dodávky zvěřiny pro veřejné zásobování,
  • plnit plán zazvěřování a odchytu živé zvěře,
  • usilovat o udržení a zvýšení stavů pernaté i ostatní drobné zvěře,
  • zlepšovat úživnost honiteb zakládáním remízů a zelených pásů ve spolupráci s lesními závody,
  • do roku 1960 dosáhnout normovaných kmenových stavů drobné zvěře ve všech honitbách a zachovat rovnoměrný růst stavů podle výhledového plánu,
  • zřízení stanic pro líhnutí a polodivoký odchov pernaté zvěře při odchytových střediscích ČSMJ,
  • organizování líhňařských kurzů na základě poznatků výzkumu a praxe,
  • zajištění dostatečného množství kvalitních krmiv pro zvěř z vlastních zdrojů a to především sekáním a sušením letniny, kvalitního sena a vojtěšky, zakládáním zvěřních políček na ladem ležící půdě a získáváním odpadů od mlátiček,
  • ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství a s ostatními příslušnými ministerstvy usilovat o kvalitní péči o zvěř a tlumení škodné v pohraničních oblastech,
  • zlepšit organizaci odchytu živé zvěře,
  • navrhnout Ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství: účinná ochranná zařízení pro zemědělské stroje chránící zvěř před vysečením, průzkum a kontrolu výsledků chemického ničení zemědělských škůdců a plevelů a zavedení účinných opatření k zamezení následného hromadného hynutí užitkové zvěře a ptactva, zlepšení úživnosti lesních honiteb, zakládání zvěřních políček a tím zmenšení nebo vyloučení škod způsobených zvěří okusem a ohryzem,
  • používat pro výkon myslivosti pouze lovecké psy s prokazatelným původem a předepsanými zkouškami způsobilosti,
  • teoretickým a praktickým školením vychovat v letech 1956/60 – 5000 nových chovatelů a cvičitelů loveckých psů,
  • ve stejném období vychovat 22 000 štěňat psů loveckých plemen čistokrevného původu a do výkonu myslivosti zařadit 10 000 dvouletých vycvičených loveckých psů,
  • reorganizovat chov loveckých psů ustanovením speciálních chovatelských klubů a chov loveckých psů zušlechťovat po stránce zevnějšku i loveckých vlastností.

Byly zavedeny čestné odznaky, soutěže a od roku 1958 povinné chovatelské přehlídky.

Předsedou ČSMJ byl zvolen akademik Otakar Lhota.

III. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty – 4. - 5. července 1959

III. sjezd se konal v Praze zdůraznil nutnost soustavného prohlubování osvětové činnosti v organizacích ČMMJ a kulturně ideové výchovy členstva. Sjezd schválil nové stanovy.

Stanovil úkoly:

  • zazvěřování honiteb,
  • požádat Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, aby JZD nedržela své honitby ve vlastní režii, nýbrž aby výkon práva myslivosti na těchto honitbách pronajala lidovým mysliveckým společnostem,
  • vypracovat novou organizaci plánu odchytu,
  • vyhotovit soupis stavu loveckých psů všech plemen podle krajů a podle místní potřeby doplnit stavy na výši odpovídající potřebám myslivosti,
  • vydat tiskem chovatelské a zkušební řády a pečovat o zvýšení úrovně chovu loveckých psů v exteriéru i loveckém upotřebení, koordinovat chov s výcvikem a zajišťovat, aby chov a výcvik loveckých psů byl zaměřen jen k potřebám myslivosti a upevňovat vědomí, že myslivecká kynologie je nedílnou součástí myslivosti.

Předsedou ČSMJ byl zvolen Karel Šindelíř.

IV. (mimořádný) sjezd Československé myslivecké jednoty – 28. a 29. ledna 1961

IV. sjezd se konal v Praze a zabýval se úpravou myslivecké činnosti po přijetí nové ústavy ČSSR přijaté 11. 7. 1960 a vztahem mezi Československou mysliveckou jednotou a Slovenským poľovníckym ochranným združením a jejich přeměnou v jednotnou celostátní mysliveckou organizaci – Československý myslivecký svaz. Stanovil úkoly vyplývající pro myslivost z 3. pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství:

Pečovat o zlepšení podmínek pro chov zvěře tak, aby do roku 1965 bylo dosaženo produkce 1 kg zvěřiny nebo odchytané živé zvěře z jednoho hektaru honební plochy při zachování normovaných kmenových stavů. Produkce na 1 ha honební plochy v celostátním měřítku činila 0, 42 kg.

Byly schváleny nové Stanovy a nová organizační struktura ČSMJ (organizace krajské, okresní a základní: jednoty ČSMJ).

Změny ve společnosti vedly k vydání nového zákona č. 23/1962 Sb. , o myslivosti, který oddělil právo myslivosti od vlastnictví půdy. Nový zákon přiznal Československému mysliveckému svazu ve svých ustanoveních přímou účast na řízení myslivosti a povinnost zajišťovat řádné myslivecké hospodaření. Členství myslivců v jednotné organizaci (ČSMJ) bylo povinné.

Předsedou ČSMJ byl zvolen Josef Skála.

Léta 1963 – 1973

V. sjezd Československého mysliveckého svazu – 29. - 30. května 1964

V. sjezd ČSMS v Praze projednal změny a doplnění stanov ČSMS o disciplinární řízení apod. Byl konstatován pokles stavů drobné zvěře a usneseno:

  • zastavit odchyt pro vývoz,
  • uvádět v praxi poznatky s polodivokým a krotkým chovem koroptví,
  • vybudovat vzorové odchovny koroptví,
  • zazvěřovat přednostně odchovanými koroptvemi vybrané honitby,
  • uvést stav spárkaté zvěře na výši odpovídající úživnosti honiteb,
  • rozšířit chov srnčí zvěře ve slovenských krajích, kde jsou pro ni předpoklady,
  • zajišťovat krmiva pro zvěř z vlastních zdrojů – projednat přidělení ladem ležící půdy, kterou nelze obhospodařovat mechanizačními prostředky,
  • projednat zvýhodněné vykupování kožek,
  • realizovat odchyt zvěře v drobném přes vybraná MS a tyto vybavit vlastním odchytovým zařízením,
  • urychleně vyřešit zvýšení stavů a zkvalitnění chovu loveckých psů a zřízení jedné chovné stanice na Slovensku.

Předsedou ČSMS byl zvolen Josef Skála a po jeho smrti byl od března 1966 pověřen touto funkcí prof. Ing. Vítězslav Zásměta.

VI. (mimořádný) sjezd Československého mysliveckého svazu – 23. dubna 1966

VI. (mimořádný) sjezd se konal v Praze. Došlo k vnitrosvazovým organizačním změnám:

  • základními organizacemi se stala myslivecká sdružení s honitbou a bez honitby,
  • zrušily se krajské výbory a jednoty, zůstaly okresní výbory ČSMS,
  • snížila se hranice pro počet členů mysliveckého sdružení, a to u polní honitby jeden člen na 30 – 50 ha (dosud 40 – 50 ha), u lesní honitby na 50 – 100 ha (dosud 70 – 100 ha),
  • bylo zrušeno direktivní rozepisování dodávek zvěřiny. Od 1. 1. 1967 se měl prodej zvěřiny plně uvolnit,
  • plán chovu a lovu drobné zvěře se začal sestavovat až v srpnu, kdy je možno teprve po sklizni obilí zjistit skutečné stavy zvěře.

Rozhodlo se:

  • propracovat systém hmotné zainteresovanosti členů mysliveckých sdružení, aby se mohli podílet určitým procentem na čistém hospodářském výsledku mysliveckého sdružení,
  • dosáhnout toho, aby organizace „Odchyt lovné zvěře“, jako zařízení ČSMS, byla organizací výnosovou,
  • od 1. ledna 1968 zřídit „Fond pro rozvoj a zvelebení myslivosti“.

Konstatovalo se zvyšování škod působených na zvěři mechanizací a chemizací a dále ustavení Státního veterinárního ústavu pro lovnou zvěř v Jihlavě od 1. ledna 1970.

Ve funkci předsedy ČSMS byl potvrzen prof. Ing. Vítězslav Zásměta.

VII. (mimořádný) sjezd Československého mysliveckého svazu – 12. září 1969

VII. sjezd se konal v Praze. Vyslovil souhlas s organizačním uspořádáním myslivecké organizace ČSSR v souladu s ústavním zákonem o federaci SSR a v této souvislosti s vytvořením dvou národních mysliveckých svazů, a to Českého mysliveckého svazu a Slovenského poľovníckeho zväzu. Současně doporučil vytvořit společný koordinační federativní orgán, jehož by byly národní svazy rovnoprávnými členy. Odsouhlasil delimitaci a převod majetku a finančních zdrojů ústředního výboru ČSMS na samostatné svazy dle dohodnutých zásad.

I. (ustavující) sjezd Českého mysliveckého svazu – 12. září 1969

I. (ustavující) sjezd Českého mysliveckého svazu se konal po VII. mimořádném sjezdu ČSMS v Praze.

Doporučil:

  • postupně vytvářet honitby podle zásad správného mysliveckého hospodaření a jejich stabilizaci,
  • vypracovávat dlouhodobé myslivecké plány pro jednotlivé honitby,
  • vytvářet chovatelské oblasti spárkaté zvěře s fungujícími poradními sbory,
  • rajonizovat honitby s vytyčením chovatelských cílů,
  • upravit doby hájení a lovu a způsoby lovů tak, aby odpovídaly nejnovějším poznatkům dosaženým v biologii a nauce o chovu zvěře a aby byly v souladu s mysliveckou etikou,
  • zlepšit chov spárkaté zvěře s cílem dosáhnout takových stavů, které by byly únosné pro lesní hospodářství a zemědělství a pro zvýšení kvality trofejí spárkaté zvěře,
  • zvyšovat produkci drobné zvěře, zejména drobné pernaté zvěře a v důsledku toho podporovat rozvoj polodivokého a umělého chovu pernaté zvěře,
  • vyvíjet maximální snahy o snížení ztrát na zvěři,
  • zachovat vzácnější druhy zvěře pro další generace – zejména některé druhy lesních kurů, vodního ptactva, dravců, sov a vzácných šelem, a to ve spolupráci s ostatními uživateli honiteb a se státními orgány.

Předsedou ČMS byl zvolen prof. Ing. Vítězslav Zásměta.

25. 6. 1970 byl ustaven Federální výbor mysliveckých svazů v ČSSR (FV MS) jako společný koordinační a poradní orgán Českého mysliveckého svazu a Slovenského poľovníckeho zväzu. Předsedou tohoto orgánu byli vždy po dvou letech se střídající předsedové ČMS a SPZ. Činnost tohoto orgánu byla ukončena rozpadem ČSFR na Českou a Slovenskou republiku na přelomu let 1992/93. Posledním předsedou FV MS ČSFR byl prof. Ing. Josef Hromas, CSc.

Léta 1973 – 1989

Uvedená léta jsou označována jako období normalizace.

II. sjezd Českého mysliveckého svazu – 7. - 8. prosince 1973

II. sjezd ČMS se konal v Praze a v důsledku politických změn po roce 1968 a zostřené a utužené společenské situace se distancoval od tzv. akčního programu ČMS, který byl součástí programového prohlášení I. sjezdu ČMS. V rámci normalizace se i v ČMS uskutečnily čistky, které postihly mnohé členy.

Sjezd schválil nové Stanovy a přihlásil se k plnění koncepce rozvoje myslivosti v ČSR do roku 1980.

Předsedou ČMS byl zvolen Ing. Rudolf Jindrák.

III. sjezd Českého mysliveckého svazu – 20. - 21. října 1978

III. sjezd ČMS se konal v Praze a konstatoval další pronikavé snižování stavů drobné zvěře. Přihlásil se k celostátní koncepci slučování zemědělských a lesních závodů včetně po roce 1975 mnohdy násilného slučování honiteb a tím i tvorby mysliveckých sdružení o nadměrných počtech členů.

Začaly se rozvíjet soutěže o nejlepší okresní organizaci ČMS, o nejlepší myslivecké sdružení v okrese apod. Velká pozornost byla věnována práci s mládeží a nové soutěži o Zlatou srnčí trofej.

Předsedou ČMS byl opět zvolen Ing. Rudolf Jindrák.

IV. sjezd Českého mysliveckého svazu – 26. - 27. srpna 1983

IV. sjezd ČMS se konal v Praze a znovu konstatoval úbytek drobné zvěře. Doporučil dále rozšířit voliérové chovy bažantů, koroptví a divokých kachen v rámci nově zakládaných kooperačních líhňařských středisek. Doporučil také věnovat pozornost náhradě za drobnou zvěř vysazováním zvěře spárkaté, především daňčí a mufloní na vhodných lokalitách.

Za systém práce s mládeží obdržel ČMS v roce 1983 zlatou medaili CIC.

Předsedou ČMS byl zvolen Ing. Rudolf Jindrák.

V. sjezd Českého mysliveckého svazu – 19. - 20. srpna 1988

V. sjezd ČMS se konal v Praze. Schválil nové Stanovy a konstatoval další zhoršení životního prostředí zvěře. Dobudovala se síť kooperačních líhňařských středisek. Pokračovalo se v zazvěřování nových honiteb mufloní a daňčí zvěří.

Předsedou ČMS byl opět zvolen Ing. Rudolf Jindrák.

Léta 1990 - 2003

Postupné uvolňování napětí v mezinárodních vztazích ovlivňovalo i politickou situaci v naší republice uzavřenou tzv. sametovou revolucí 17. 11. 1989. Vznikala Občanská fóra jako základ demokratizace naší společnosti. Takové vzniklo i uvnitř Českého mysliveckého svazu, a zvolilo si ze svého středu 10 mluvčích, kteří doporučili 27. 1. 1990 tehdejšímu předsednictvu ÚV ČMS, aby podalo demisi. Tu přijalo plénum ÚV ČMS týž den a zvolilo třicetičlennou koordinační řídicí skupinu složenou z uvedených 10 mluvčích a 20 členů stávajícího ÚV čele s prof. Ing. J. Hromasem, CSc. , která měla za úkol dále řídit svazové orgány a urychleně připravit mimořádný sjezd ČMS na základě demokratických voleb ve všech složkách ČMS.

VI. mimořádný sjezd Českého mysliveckého svazu – 31. března 1990

Mimořádný sjezd ČMS se konal v Praze. Delegáti zhodnotili dosavadní vývoj událostí a schválili nové Stanovy. Omluvili se těm myslivcům, kteří byli v uplynulém období poškozeni za své politické postoje. Postavili se za zachování jednoty Českého mysliveckého svazu, za jeho demokratizaci a apolitičnost a za spolupráci se všemi organizacemi a stranami majícími ve svých programech činnost mysliveckou nebo činnost směřující ke zkvalitňování životního prostředí zvěře. Doporučili urychleně pracovat na novém zákoně o myslivosti. Byla zřízena rehabilitační komise k nápravě osobních křivd z minulosti. Dále byla zřízena komise ekologická.

Předsedou ČMS byl zvolen prof. Ing. Josef Hromas, CSc.

VII. sjezd Českého mysliveckého svazu – 12. září 1992

VII. a poslední sjezd ČMS se konal v Praze a celá organizace se přitom přejmenovala na Českomoravskou mysliveckou jednotu.

Sjezd se konal po přijetí novely zákona o myslivosti č. 270/1992 Sb. , na jejíž přípravách a znění se ústředí ČMS iniciativně a aktivně podílelo.

Delegáti sjezdu přijali nové Stanovy a schválili novou organizační strukturu ČMMJ. Základními organizacemi se staly okresní myslivecké spolky s dobrovolným členstvím myslivců organizovaných dále v mysliveckých sdruženích s právní subjektivitou případně v místních organizacích ČMMJ. Rozhodující pravomoci má pak Sbor zástupců ČMMJ a mezi jeho zasedáními Myslivecká rada ČMMJ.

Předsedou ČMMJ byl zvolen prof. Ing. Josef Hromas, CSc.

I. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty – 21. října 1995

I. sjezd ČMMJ se konal v Praze a zaměřil se na hodnocení účinnosti novely zákona o myslivosti z roku 1992 s tím, že se připravuje znění nového zákona na němž ČMMJ již aktivně spolupracuje.

Delegáti vyslechli informace o založení dalších společností – Myslivost, s. r. o. a Všeobecné pojišťovny Halali, a. s. o ztrátě sekretariátu v domě na Husově ulici č. 7 a o koupi budovy nové na Jungmannově ulici č. 25.

V prosinci roku 1992 se stala ČMMJ spoluzakladatelkou celostátní Českomoravské kynologické unie (ČMKU), která zastřešuje naši kynologii mezinárodně v FCI a v prosinci roku 1994 byla převedena práva s chovem, výcvikem loveckých psů a vedením plemenné knihy na Českomoravskou kynologickou jednotu (ČMKJ), která následně zaujala místo v ČMKU namísto ČMMJ.

Delegáti schválili vstup ČMMJ do FACE (Federace mysliveckých organizací Evropské unie).

Předsedou ČMMJ byl zvolen prof. Ing. Josef Hromas, CSc.

II. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty – 21. října 2000

II. sjezd ČMMJ se konal v Praze. Delegáti sjezdu se seznámili s názory na znění a tvorbu nového zákona o myslivosti, na jehož přípravě se funkcionáři ČMMJ iniciativně a aktivně podíleli. Schválili plnění úkolů od I. sjezdu ČMMJ včetně zorganizování 48. Valného shromáždění CIC v Praze a realizaci mezinárodní výstavy myslivosti Natura viva 2000 v Lysé nad Labem.

Předsedou ČMMJ byl zvolen prof. Ing. Josef Hromas, Csc.

Myslivci již nemusí být (od roku 1992) členy jednotné ani žádné jiné myslivecké organizace, tzn. ani ČMMJ. Kromě Českomoravské myslivecké jednoty již totiž existují v České republice i organizace jiné:

Řád svatého Huberta navazuje názvem i tradicí na stejnojmenný Řád založený Františkem Antonínem hrabětem Sporckem již v roce 1695. U nás byl ilegálně obnoven v roce 1978 a oficiálně legalizován v roce 1992. Jeho cílem je pěstování etiky a zachovávání mysliveckých tradic. Řád sdružuje naše i zahraniční myslivce a má sídlo v Kuksu.

Safari Club International (S. C. I. ) je mezinárodní organizace mající za cíl vzdělávání myslivců a šíření moderních metod chovu a lovu zvěře se zaměřením na volně žijící populace. Tato organizace má od roku 1971 sídlo v arizonském Tucsonu (USA). Česká pobočka byla založena v roce 1992.

Asociace profesionálních myslivců ČR byla založena v roce 1995 a podmínkou členství je složení vyšších odborných zkoušek z myslivosti. Tato stavovská organizace si klade za cíl hájení profesionálních zájmů svých členů, zvyšování jejich odborné úrovně, zkvalitňování myslivecké legislativy a chovů zvěře při respektování etických norem a mysliveckých tradic.

Je zřejmé, že všechny uvedené organizace působící na území České republiky mají podobné či totožné cíle, a proto se ani nevylučuje členství myslivců ve dvou či více těchto organizací, což se již stalo běžným pravidlem.

Je to uvedeno i ve Stanovách ČMMJ, které jsou základem činnosti každého spolku a na ně pak navazují další vnitřní organizační předpisy. Z charakteru spolkové činnosti vyplývá, že se na ní podílí prakticky celá členská základna, a není proto divu, že dochází k častým organizačním změnám a stálému vývoji vnitřních předpisů. Tato činnost vyžaduje existenci orgánů s náplní organizační a právní, které vyhodnocují dosavadní stav a připravují tyto změny. Přitom se nejednalo vždy jen o orgány centrální, ale obdobné byly i na nižších složkách, neboť i každé myslivecké sdružení se řídí svým provozním řádem.

Ve zprávě na jednom ze sjezdů bylo uvedeno, že na OMS v jeho řídicím kolektivním orgánu od roku 1949 působí organizační referent a právní referent. Na centrální úrovni organizačně - právní komise pracovala v roce 1965, ale jí podobné komise působily ještě dříve; dlouhá léta se zasedání této komise zúčastňovali zástupci ústředního orgánu státní správy myslivosti (odborů právních a odborů s náplní řízení myslivosti). Organizačně–právním a disciplinárním orgánům předcházely od roku 1947 činné čestné myslivecké soudy.

V roce 1966 byly přijaty poprvé jednací řád a disciplinární řád (vč. rejstříku trestů a vynětí funkcionářů z disciplinární pravomoci mateřských OV ČMS).

V roce 1992 byly na ústřední i okresní úrovni sloučeny orgány kontrolní a disciplinární, sloučené orgány vykonávaly i funkci dočasných orgánů rehabilitačních.

V roce 1998 nastala největší změna přeměnou dosavadních organizačních složek na organizační jednotky s právní subjektivitou, což bylo spojeno s delimitací majetku a s oddělením rozpočtů. Jednat jménem celé ČMMJ může organizační jednotka jen na základě pověření. Organizačními složkami zůstaly kluby (Klub sokolníků, Klub trubačů, Klub fotografů, Klub přátel ČMMJ a Videoklub ČMMJ).

Pro některé činnosti vykonávané v centrálním orgánu, byly postupně zřizovány samostatné subjekty. Odchyt zvěře od roku 1968 zajišťovalo hospodářské zařízení Interlov (dnes společnost s ručením omezeným Interlov Praha). Část kulturně– propagační činnosti přešla na Myslivost – společnost s ručením omezeným – založenou v roce 1992 především pro vydávání časopisu Myslivost. Pro zajišťování odpovědnostního a úrazového mysliveckého pojištění byla v roce 1993 založena akciová společnost Halali – všeobecná pojišťovna. V roce 1994 byla za účasti ČMMJ založena Myslivecká nadace.

Zvláštní situace byla a je v organizačním uspořádáním kynologie. Při založení organizace v roce 1923 to byly kynologické organizace, které byly směrem k Jednotě nejvíce iniciativní. Kynologové bojovali za zachování jednoty celostátní myslivecké organizace i v roce 1945. V roce 1948 bylo sedm chovatelských klubů součástí Jednoty. V roce 1956 bylo založeno Sdružení chovatelů loveckých psů, ale po dvou letech trvání byl obnoven předchozí stav. Dne 15. 5. 1957 byla ČSMJ přijata za naši republiku za řádného člena FCI. Chovatelské kluby psů loveckých plemen se po roce 1990 staly z vlastního rozhodnutí samostatnými právnickými osobami (občanskými sdruženími); jsou kolektivními členy ČMMJ (27 klubů). V rámci ČMMJ bylo v letech 1992 až 1994 přikročeno k určité autonomii, kdy o kynologických záležitostech rozhodoval zvláštní kynologický výbor, ale jeho rozhodnutí podléhalo schválení Sboru zástupců ČMMJ. Dne 5. 12. 1992 založilo sedm kynologických svazů včetně ČMMJ Českomoravskou kynologickou unii, která se jako jediná stala zástupcem české kynologie v FCI. V roce 1994 pak byla založena Českomoravská kynologická jednota, s níž ČMMJ uzavřela smlouvu o součinnosti a v návaznosti na to ČMMJ z ČMKU vystoupila.

Do organizačně právní činnosti je zahrnována i činnost na úseku legislativy. Při přípravách zákonů o myslivosti nezastávala naše myslivecká organizace vždy souhlasná stanoviska (v roce 1946 se soudilo, že přičlenění malých vlastnických honiteb k obecním by bylo škodlivé, v roce 1956, že nedostatky postačí odstranit vyhláškami, v roce 1959, že je návrh zákona předčasný, protože nejdříve je třeba dokončit hospodářsko–technické úpravy pozemků). Teprve od roku 1961 se ČSMJ příprav zákona a prováděcích předpisů aktivně účastnila, nejvýrazněji pak po roce 1989.

Kromě myslivecké legislativy je sledována i legislativa souvisejících odvětví a oborů jako jsou ochrana přírody, ochrana zvířat proti týrání, veterinární péče, zbraně a střelivo, lesní a vodní hospodářství, rostlinolékařská péče apod. , a to jak ve stadiu tvorby návrhů předpisů, jejich projednání v připomínkovém řízení i v projednávání parlamentním. Okresním mysliveckým spolkům jsou zasílány vydané předpisy se vztahem k myslivosti.

Od roku 1960 je vydáván Věstník ČMMJ (původně ČMS), v němž se přetiskují obecně závazné myslivecké předpisy i vnitřní předpisy ČMMJ. Pro potřeby OMS je po určité době vždy aktualizován seznam vnitřních předpisů v elektronické podobě.

ČMMJ má jako svůj vnitřní předpis i „myslivecký řád“, který shrnuje „zvykové právo“, tj. tradiční pravidla mysliveckého chování, morálky a etiky, jakož i bezpečnostní pravidla při střelbě; poslední znění bylo vydáno v roce 2000.

Organizačně právní komise ČMMJ ve spolupráci vždy s několika vybranými OMS vyhotovuje a ve Věstníku ČMMJ a časopisu Myslivost uveřejňuje návody pro mysliveckou praxi jako např. vzorové stanovy mysliveckého sdružení, vzorové stanovy honebního společenstva, vzor smlouvy o nájmu honitby, postupy k uvádění honiteb a honebních společenstev do souladu se zákonem atd.

Právní útvar sekretariátu ČMMJ (a obdobně jednatelé OMS ve spolupráci s určeným členem organizačně právní komise) odpovídají na vznesené dotazy k mysliveckým otázkám především svých členů, ale i veřejnosti, a často i soudům, orgánům policie apod. Bezplatné poradenství členům je zakotveno ve stanovách jako členská výhoda.

Poradenská činnost je spojena také s činností v časopise Myslivost v odpovědích na dotazy; rubrika měla různé názvy (od roku 1962: Co přinesla pošta, Varovná setkání, Právní hlídka, Co chcete vědět, Soudničky s různými názvy, Naše poradna, Právní poradna). Jako autoři těchto rubrik působili většinou právníci sekretariátu ČMMJ, ale i předsedové a členové organizačně právní komise ČMMJ a z počátku i zaměstnanci ústředního orgánu státní správy myslivosti (opět od roku 1962: Pavel Miňovský, Karel Vintika, Rudolf Boháček, Josef Stočes, Václav Brož, Václav Horák, Josef Pohl, Jitka Kara-Ivanská, Jiří Vaněk, Vladimír Čechura, František Kollár).

Na OMS i právním útvaru sekretariátu ČMMJ je veden seznam členů ČMMJ – právníků, kteří jsou členům ČMMJ ochotni pomoci v jejich soudních sporech, v správních a jiných řízeních (event. ve sporech a řízeních mysliveckých sdružení, jejichž jsou členy). Tato činnost jako poskytování členské výhody nemá však zatím podklad v nějakém vnitřním předpise ČMMJ (Řádu právní pomoci), o jehož zpracování a vydání se nyní jedná.

Ukazuje se, že právní pomoc mysliveckým kolektivům i jednotlivcům vycházející z výkladu právních norem a ze závěrů jednotlivých sjezdů měla neobyčejný význam i pro morální profil naší organice na všech stupních řízení. Mnohdy předešla i nezákonným jednáním myslivců.

Je proto nepochybně škoda, že v zákoně není vázáno vydání loveckého lístku na členství v myslivecké organizaci, neboť i tím by se každá z těchto organizací profilovala a morální kvalita jednotlivých myslivců by se neustále upevňovala. V některých jiných zemích (např. Rakousku) tomu tak odedávna je.

Ostatně mnohé přestupky myslivců uváděné v hromadných sdělovacích prostředcích většinou ani nezpůsobili myslivci organizovaní v ČMMJ, která tak za ně ani nemůže odpovídat a pokud se tak stane, tak se s takovými lovci rozchází.

Ve zmíněné publikaci z roku 1973 jsou uvedeny seznamy funkcionářů zvolených na jednotlivých sjezdech až po I. sjezd ČMS. Bylo by proto nespravedlivé neuvést také funkcionáře zvolené na sjezdech následujících, neboť právě oni nesli a i nyní nesou tíhu zodpovědnosti za chod celé organizace. Většinou na úkor svého osobního volna.

Složení funkcionářů po II. sjezdu Českého mysliveckého svazu 1973

II. sjezd Českého mysliveckého svazu 1973

Předsednictvo ÚV ČMS:Ing. R. Jindrák – předseda, L. Kedršt – místopředseda a předseda politickovýchovné komise, F. Ondryáš – místopředseda, J. Bukovanský – tajemník, Ing. M. Liška – předseda myslivecké komise, M. Jaroš – předseda střelecké komise, J. Vlášek – předseda kynologické komise, Ing. L. Těhník – předseda ekonomické komise, A. Hanzl – předseda ústředního disciplinárního senátu, J. Křepelka – člen PÚV

Členové ÚV ČMS: J. Bečvář, J. Brož, J. Čmejla, Vl. Dubský, J. Gregor, J. Jodl, A. Kadlček, Vl. Kaplan, B. Karpf, M. Kiša, F. Kodejš, R. Kratochvíl, J. Krejčiřík, Ing. J. Macourek, J. Mazuch, H. Mer, F. Mukařovský, Ing. J. Němeček, J. Petrů, Ing. L. Pastucha, M. Rumler, J. Řezanka, M. Říma, J. Smutný, V. Svoboda, V. Šašek, Č. Šedivý, Ing. Z. Široký, K. Wimmer

Náhradníci ÚV ČMS: J. Černý, Vl. Franců, L. Fuchs, M. Gecl, J. Hodač, J. Kadlec, Vl. Machata, K. Matoušek, L. Měcháček, Vl. Mrkvička, J. Nezkusil, Vl. Soukup, O. Stužka, J. Švamberk

Ústřední kontrolní a revizní komise ČMS: M. Klíma – předseda, M. Král, St. Král, M. Kružík, Ing. V. Reichert, V. Soušek, J. Tolar, J. Venhoda

Náhradníci ÚKRK: J. Jandora, P. Šmíd, Ing. J. Štika

III. sjezd Českého mysliveckého svazu - 1978

Předsednictvo ÚV ČMS:Ing. R. Jindrák – předseda, L. Kedršt – místopředseda a předseda politickovýchovné komise, plk. F. Veselý – místopředseda, I. Klatovský – tajemník, Ing. J. Macourek – předseda myslivecké komise, R. Kříž – předseda střelecké komise, Ing. J. Stefan – předseda ekonomické komise, R. Strnad – předseda odchytové komise, JUDr. V. Horák – předseda ústředního disciplinárního senátu

Členové PÚV ČMS: J. Křepelka, F. Hůlka, O. Stužka

Členové ÚV ČMS: L. Bareš, J. Bečvář, J. Bednář, I. Blažek, J. Brož, J. Bukovanský, J. Čmejla, J. Dlabal, Vl. Dubský, B. Dvořák, A. Hanzl, Vl. Chvála, A. Kadlček, F. Kodejš, Ing. M. Liška, Vl. Machata, H. Mer, L. Měcháček, Vl. Mrkvička, F. Ondryáš, J. Petrů, Ing. M. Ptáček, Š. Sečka, J. Svoboda, Č. Šedivý, Ing. Z. Široký, J. Vébr, V. Vrbácký

Náhradníci ÚV ČMS: J. Baroň, T. Blaha, J. Burda, J. Červenka, P. Dvořák, O. Dušánek, B. Karpf, Ing. Vl. Kučera, V. Kumbera, Ing. V. Kurovec, J. Peštuka, Vl. Stránský, Ing. M. Tejkl, O. Vašina

Ústřední kontrolní a revizní komise ČMS: M. Klíma – předseda, J. Havel, J. Jandora, L. Konvičný, S. Král, M. Kružík, Ing. V. Mejchar, Ing. V. Reichert, J. Tolar, Ing. St. Pavlík, J. Josef, M. Němčák, Z. Polívka, F. Starý, Ing. H. Špinar

IV. sjezd Českého mysliveckého svazu - 1983

Předsednictvo ÚV ČMS:Ing. R. Jindrák – předseda, plk. F. Veselý – místopředseda, Ing. M. Ptáček – místopředseda a předseda politickovýchovné komise pro mládež, I. Klatovský – tajemník, V. Chvála – předseda politickovýchovné komise, Ing. J. Macourek – předseda myslivecké komise, I. Blažek – předseda střelecké komise, RNDr. P. Dvořák, CSc. – předseda kynologické komise, O. Stužka – předseda organizačně-právní komise, Ing. J. Stefan – předseda ekonomické komise, JUDr. V. Horák – předseda disciplinárního senátu

Členové PÚV ČMS: RNDr. C. Babička, F. Hůlka

Členové ÚV ČMS: J. Bednář, L. Benda, F. Blecha, J. Burda, J. Dlabal, B. Dvořák, I. Fiala, J. Fiala, doc. Ing. Josef Hromas, CSc. , V. Jelínek, A. Kadlček, Ing. P. Kotěra, R. Kříž, Vl. Machata, MUDr. T. Mašlanka, L. Měcháček, Ing. J. Mora, R. Novák, J. Peštuka, J. Piprek, Ing. V. Potužák, P. Raymond, R. Strnad, M. Vágner, J. Vébr, F. Větříček, J. Vlášek

Náhradníci ÚV ČMS: O. Dušánek, Z. Janalík, Z. Kocián, F. Kocourek, J. Kozelka, O. Motl, J. Pešek, J. Ramiš, M. Rázek, J. Rezler, M. Skokan, Ing. K. Střešík, L. Stružka, Ing. A. Vít

Ústřední kontrolní a revizní komise ČMS: M. Klíma – předseda, M. Dudková, JUDr. J. Grulich, J. Havel, L. Konvičný, M. Kružík, V. Kumbera, Ing. V. Mejchar, J. Němec, Ing. F. Orság, M. Penzeš, V. Picka, Z. Polívka, Ing. V. Reichert, Z. Volný

V. sjezd Českého mysliveckého svazu – 1988

Předsednictvo ÚV ČMS – 1988 – 1989: Ing. R. Jindrák – přededa, Ing. M. Ptáček – místopředseda, Ing. Vl. Rulec – místopředseda, I. Klatovský – tajemník, Ing. V. Potužák – předseda politickovýchovné komise, Ing. Petr Kotěra – předseda pro mládež, Ing. J. Macourek – předseda myslivecké komise, I. Blažek – předseda střelecké komise, RNDr. P. Dvořák – předseda kynologické komise, JUDr. R. Vlček – předseda organizačně-právní komise, Ing. J. Stefan – předseda ekonomické komise, MUDr. T. Mašlanka – předseda disciplinárního senátu

Členové PÚV ČMS: J. Gruncl, MVDr. V. Hodný, J. Kozelka

Členové ÚV ČMS: RNDr. C. Babička, CSc. , L. Bareš, F. Blecha, K. Breník, J. Burda, B. Dvořák, J. Fiala, J. Finkous, Z. Hluštík, JUDr. V. Horák, doc. Ing. J. Hromas, CSc. , F. Hůlka, J. Chytka, Z. Janalík, V. Jelínek, Ing. I. Kobelka, MVDr. Z. Kořínek, R. Kříž, R. Ládr, Ing. J. Michálek, R. Novák, E. Pekara, B. Plášil, Ing. J. Ponikelský, B. Pospíšil, Ing. V. Potužák, J. Ramiš, Ing. J. Sixta, M. Skokan, O. Stužka, M. Šejnoha, M. Tesařík, M. Vágner, V. Valenta, Ing. M. Vinkler, Ing. A. Vít, F. Volejník

Náhradníci ÚV ČMS: F. Hlaváček, K. Hrbek, Ing. T. Kropáček, Ing. Z. Ludvík, Vl. Mužík, MVDr. J. Nosek, Ing. L. Pišín, J. Pokorný, J. Pospíšil, Ing. J. Stejskal, Ing. A. Šigut, J. Škramlík, Ing. J. Šubík, V. Tolar, L. Vedral, K. Zielina, M. Zvára

Ústřední kontrolní a revizní komise ČMS: M. Klíma – předseda, Ing. V. Mejchar – místopředseda, Ing. V. Bárta, L. Konvičný, V. Kumbera, V. Lexa, JUDr. M. Mazanec, Ing. J. Mora, J. Němec, Ing. F. Orság, M. Pavlíček, M. Penzeš, V. Picka, I. Procházková, M. Rázek, L. Strnad, J. Šilink, Ing. J. Vašina

Koordinační řídicí skupina pracující od 27. 1. 1990 do mimořádného sjezdu si zvolila za svého předsedu doc. Ing. J. Hromase, CSc. a byla složena z 10 mluvčích Občanského fóra (M. Fabelová, Ing. Z. Fišer, A. Goldfussová, MUDr. L. Hodějovský, JUDr. F. Hrabal, JUDr. B. Illík, JUDr. J. Kara-Ivanská, V. Krejčík, O. Kroček a Ing. B. Křivanec) a z 20 členů stávajícího ÚV (RNDr. C. Babička, CSc. , I. Blažek, J. Finkous, doc. Ing. J. Hromas, CSc. , F. Hůlka, Z. Janalík, Ing. P. Kotěra, Ing. T. Kropáček, Ing. Z. Ludvík, J. Němec, Ing. F. Ország, B. Pospíšil, Ing. M. Ptáček, M. Rázek, Ing. Silovský, O. Stužka, J. Škramlík, V. Tolar, Ing. A. Vít, F. Volejník).

Mimořádný sjezd Českého mysliveckého svazu 1990

Předsednictvo ÚV ČMS: doc. Ing. J. Hromas, CSc. , - předseda, Ing. V. Hanuš – místopředseda, Ing. B. Křivanec – místopředseda, Ing. M. Ptáček – předseda kulturně–výchovné komise, Ing. Z. Fišer – předseda myslivecké komise, I. Blažek – předseda střelecké komise, Ing. A. Vít – předseda ekologické komise, J. Němec – předseda kynologické komise, JUDr. Vl. Nekvasil - předseda právní komise, JUDr. P. Hrabák – předseda technicko–organizační komise, Ing. V. Kolman – předseda ekonomické komise, O. Kroček – předseda rehabilitační komise, JUDr. L. Petřič – předseda disciplinárního senátu

Členové ÚV ČMS: RNDr. C. Babička, CSc. , Ing. Vl. Badalík, J. Balda, Ing. J. Berný, MVDr. J. Bělobrádek, Ing. B. Blahovec, Z. Bouma, Ing. M. Coufal, Ing. J. Červený, CSc. , MVDr. J. Durmon, M. Fabelová, J. Finkous, A. Goldfussová, Ing. O. Hampl, MUDr. L. Hodějovský, CSc. , J. Hrubý, JUDr. D. Illík, Z. Janalík, V. Jelínek, J. Jílek, JUDr. J. Kara-Ivanská, T. Kloz, Ing. K. Kopečný, CSc. , MVDr. Z. Kořínek, MVDr. Vl. Kotouš, J. Koula, B. Krčmář, V. Krejčík, Ing. T. Kropáček, M. Krupka, M. Kubů, R. Ládr, M. Lassig, Ing. F. Libosvár, Ing. Z. Ludvík, Ing. Z. Mácha, A. Mála, H. Maršík, J. Martin, MUDr. T. Mašlanka, M. Matějka, MVDr. J. Mlejnek, MVDr. Z. Němejc, MVDr. J. Nosek, B. Novák, Ing. J. Novák, J. Novák, J. Pacovský, Ing. D. Pačes, MUDr. M. Pečenka, RNDr. R. Perutík, CSc. , JUDr. L. Petřič, Ing. J. Ponikelský, B. Pospíšil, V. Přeček, doc. Ing. P. Rohon, CSc. , Ing. J. Růžička, M. Sajdl, Ing. Z. Silovský, J. Skládal, J. Smetana, Ing. K. Solnička, J. Suk, MVDr. I. Svatoš, K. Špoutil, J. Štolfa, RNDr. J. Štych, J. Šulc, M. Tesařík, V. Tolar, B. Uchytil, JUDr. J. Vaněk, J. Velík, Ing. M. Vinkler, Ing. A. Vít, J. Záveský, MVDr. V. Zýbal

Ústřední kontrolní a revizní komise ČMS: L. Strnad – předseda, Ing. J. Mostecký – místopředseda, J. Čaloun, Ing. V. Heral, J. Hlaváč, J. Novotný, V. Picka, B. Plášil, Ing. M. Pomichal, M. Rázek, M. Semilský

Sjezd Českomoravské myslivecké jednoty 1992

Myslivecká rada ČMMJ: prof. Ing. J. Hromas, CSc. – předseda, MVDr. V. Grézl – místopředseda, Ing. Z. Ludvík – místopředseda, Ing. Š. Müller – místopředseda, O. Sedlář – předseda kulturně – propagační komise, RNDr. C. Babička, CSc. – předseda myslivecké komise, Ing. J. Kraus –předseda střelecké komise, Ing. F. Libosvár – předseda ekologické komise, J. Němec – předseda kynologické komise, JUDr. J. Vaněk – předseda organizačně-právní komise, Ing. A. Stibůrek – předseda ekonomické komise

Členové MR ČMMJ: Ing. B. Blahovec, Ing. R. Novák, J. Vlček

Členové dozorčí rady: JUDr. Ing. Vl. Čechura – předseda, JUDr. J. Kavka – místopředseda, V. Cedivoda, J. Hlaváč, Ing. J. Hybler, F. Nedvěd, J. Petr, B. Plášil, B. Pospíšil, F. Řezník, V. Šebek

I. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty 1995

Myslivecká rada ČMMJ: prof. Ing. J. Hromas, CSc. – předseda, Ing. Z. Ludvík – místopředseda, MVDr. J. Mlejnek – místopředseda, Ing. Š. Müller – místopředseda, Doc. Ing. O. Časný – předseda kulturně-propagační komise, Ing. F. Husák – předseda myslivecké komise, Ing. J. Kraus – předseda střelecké komise, Ing. F. Libosvár – předseda ekologické komise, K. Němec – předseda kynologické komise, JUDr. J. Vaněk – předseda organizačně-právní komise, Ing. J. Kaše – předseda ekonomické komise

Členové MR ČMMJ: Ing. B. Blahovec, Ing. Vl. Diviš, Ing. R. Novák, Ing. M. Porč

Dozorčí rada ČMMJ: JUDr. Ing. Vl. Čechura – předseda, J. Hlaváč – místopředseda, V. Cedivoda, Ing. J. Hybler, B. Plášil, F. Řezník, I. Procházková, J. Hrubý, M. Tesařík, J. Štolfa, Ing. F. Šalát

II. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty - 2000

Myslivecká rada ČMMJ: prof. Ing. J. Hromas, CSc. – předseda, Ing. K. Mach – místopředseda, MVDr. J. Mlejnek – místopředseda, Ing. Š. Müller – místopředseda, Ing. J. Syrový – předseda kulturně-propagační komise, Ing. Vl. Diviš – předseda myslivecké komise, Ing. F. Malý, CSc. – předseda střelecké komise, dr. Ing. F. Libosvár – předseda ekologické komise, J. Němec – předseda kynologické komise, JUDr. J. Vaněk – předseda organizačně-právní komise, Ing. J. Chmel – předseda ekonomické komise

Členové MR ČMMJ: Ing. B. Blahovec, MVDr. J. Jansa, L. Mazura, Ing. Z. Ludvík

Dozorčí rada ČMMJ: JUDr. M. Machala – předseda, B. Plášil – místopředseda, Ing. V. Baszó, F. Bejček, Doc. Ing. V. Hájek, CSc. , J. Hrubý, J. Kadlec, F. Nešpor, J. Němcová, Ing. J. Orság, P. Průša.

Funkcionáři organizace mají ovšem základní zodpovědnost za chod celé organizace a v okresech za chod organizací okresních případně za úroveň celé jejich členské základny. V následujícím přehledu uvádíme proto alespoň předsedy a jednatele činné v roce 2003, neboť uvedení funkcionářů z let předchozích by bylo obtížné a rozsáhlé.

Také funkcionáři na všech úrovních ovlivňující do určité míry i události společenské se podílejí na početnosti členské základny, kterou se nám podařilo sestavit od založení ČSMJ po současnost.

Úbytek členů po ukončení povinného členství v ČMMJ po roce 1992 je logický. Další snížení počtu našich členů způsobilo přijetí zákona o zbraních a střelivu (228 Sb.) z roku 1995 podle nějž museli všichni myslivci složit zkoušku odborné způsobilosti, již se zejména starší členové odmítli podrobit a do tří let postupně ukončili členství v ČMMJ a přestali vykonávat právo myslivosti.

Protože pojištění myslivců ze zákona je možné nejen u pojišťovny Halali, kde je spojeno s členstvím v ČMMJ (hradí se v členském příspěvku), není vyloučena ani další ztráta členů v ČMMJ, pokud se bude někdo chtít pojistit jinde.

Stav členské základny ČMMJ je nepochybně ovlivňován i činností jednotlivých okresních mysliveckých spolků. Pro názornost uvádíme stav členské základny i u nich za 5 let od roku 1998 do 2002.

Je zřejmé, že je třeba i nadále věnovat maximální pozornost zejména mladým myslivcům.
 


III. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty - 2005

Myslivecká rada ČMMJ: Ing. Jiří Palas - předseda, Ing. Jiří Chmel - I. místopředseda, JUDr. Jan Kovařík - II. místopředseda, Dr. Ing. Rudolf Novák - III. místopředseda, JUDr. Jiří Vaněk, Ing. Josef Feuereisel, Ph.D., Ing. Josef Vlášek, Ing. Vladimír Diviš, Tomáš Budík, Ing. Miroslav Kutý, Jiří Procházka, Mgr. Miroslav Wolf, Ing. Jan Staněk, Ing. Roman Urbanec, Ing. Miroslav Kraus

Dozorčí rada ČMMJ: JUDr. Miroslav Machala - předseda, Dos. Ing. Václav Hájek, CSc. - místopředseda, Alena Košinová, JUDr. Miloslav Klesa, Pavel Průša, František Bejček, Ing. Petr Brandl, Ing. Jan Slabý, Ing. Josef Orság, MVDr. Jan Vyskočil, Jiří Kadlec
 

IV. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty - 2010

Myslivecká rada ČMMJ: Ing. Jaroslav Palas – předseda, Ing. Jiří Chmel – místopředseda, Ing. Jiří Papež – místopředseda, Mgr. Miroslav Wolf – předseda kulturně-propagační komise, Ing. Vladimír Diviš – předseda myslivecké komise, Ing. Antonín Čech – předseda střelecké komise, RNDr. Jiří Zbořil – předseda ekologické komise, Jiří Procházka – předseda kynologické komise, JUDr. Jiří Kšica – předseda organizačně-právní komise, Ing. Miroslav Kraus – předseda ekonomické komise, Doc. Ing. Josef Feuereisel - předseda komise pro mezinárodní spolupráci
 

Členové MR ČMMJ: Ing. Josef Vlášek, JUDr. Jiří Vaněk, Ing. Roman Urbanec, PhD., Radovan Mančík

Dozorčí rada ČMMJ: Doc. Ing. Václav Hájek, CSc. – předseda, Ing. Jan Slabý – místopředseda, Alena Košinová, Ing. Lenka Zumrová, JUDr. Miroslav Klesa, Ing. Petr Brandl, Jaroslav Hrubý, Ing. Vladimír Zelina, Pavel Průša, Ing. Tomáš Princ, František Bejček (Doc. Hájek nahrazen v r.2013 JUDr. Machalou)
 
1.1.2014 změnou Občanského zákoníku se přejmenovává občanské sdružení na zapsaný spolek = Českomoravská myslivecká jednota, z.s.

6.5.2014 rezignuje předseda ČMMJ Ing. Jaroslav Palas a místopředseda Ing. Jiří Papež na svou funkci, 5.5.2014 podal jednatel Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D. výpověď. Zbytek MR zůstává ve stejném složení, ustanovení nových statutárů - Ing. Jiří Chmel, JUDr. Jiří Kšica, Ing. Miroslav Kraus, Radovan Mančík.

 
Honitby Jakou byste preferovali minimální výměru honitby?
 
1513
 
550
 
3542
 
11712
 
1891
 
573
 
1974


Partneři webu

Ministerstvo zemědělství Lesy České republiky, s.p.

Spřátelené organizace

Silva Regina CIC FACE Výstaviště Lysá nad Labem Výstaviště České Budějovice Sellier & Bellot Česká zbrojovka a.s. Ústřední hodnotitelská komise trofejí Českomoravská kynologická jednota Pojišťovna Halali Myslivost Český rybářský svaz Český svaz včelařů Český zahrádkářský svaz Český svaz chovatelů