Africký mor prasat je nakažlivé virové onemocnění prasat, které je ve většině případů smrtelné. Do východní Evropy se poprvé dostal v roce 2007. Zatím desátou zemí Evropské unie, kde se AMP objevil, se na konci července 2019 stalo Slovensko.
První případ afrického moru prasat ohlásilo Slovensko Světové organizaci pro zdraví zvířat 25. července 2019. Jednalo se o prase z domácího chovu. O necelý měsíc později, ke 20. srpnu 2019, již Slováci evidují desítku nakažených prasat domácích a dvě nakažená prasata divoká. Všechny výskyty jsou lokalizovány na východě země v Košickém kraji poblíž hranic s Maďarskem a Ukrajinou, kde se AMP vyskytoval již dříve.
Ze sousedních států se AMP dále ve stovkách případů vyskytuje na severovýchodě Polska, kde se úspěšně šíří přes hranice opět s Ukrajinou, Litvou, Lotyšskem a Estonskem. V Polsku byl v červenci hlášen výskyt AMP na farmě se 3 300 prasaty. V západní Evropě v současnosti AMP hlásí jen Belgie, která však pravděpodobně směřuje k jeho eradikaci. Kromě jmenovaných zemí se AMP hojně vyskytuje ještě v Bulharsku a Rumunsku.
Česká republika je dosud jedinou zemí, kde se za vydatné pomoci myslivců podařilo africký mor prasat eradikovat.
Africký mor prasat je virové onemocnění způsobené komplexním DNA virem, které postihuje pouze prasata všech plemen a věku.
Nemoc je rozšířena v Africe, zejména v mnoha zemích na jih od Sahary, ve většině případů je však endemická. V roce 2007 se virus rozšířil do Ruska a východní Evropy. V západní Evropě se vyskytuje v Belgii.
AMP je velmi odolný vůči inaktivaci, a to i ve velmi drsných životních podmínkách. Přenáší se přímým kontaktem mezi nemocnými a zdravými zvířaty. K nepřímému přenosu dochází prostřednictvím krmení odpadními produkty obsahujícími nakažené maso, pomocí fomitů (prostory, vozidla, nářadí, oblečení) nebo biologickými vektory (klíšťákovití). Zdrojem viru jsou krev, tkáně, sekrece a exkrece nemocných či mrtvých zvířat, zvířata – přenašeči (zejména africká divoká prasata a prasata domácí) a klíšťákovití.
Nemoc neovlivňuje lidi ani jiné druhy.
Zdroj: Evropská komise