Bezpilotní letouny neboli drony si svou premiéru v myslivosti odbyly již před více než desetiletím, ovšem k jejich masovějšímu rozšíření došlo až v posledních několika letech. Prvotní zaměření bylo cíleno prakticky výhradně na vyhledávání srnčat v lučních porostech v období před sklizní pícnin. Nynější využití je s ohledem na pokrok techniky mnohem všestrannější a myslivec tak po dronu nešáhne pouze v květnu, ale prakticky v průběhu celého roku. S větším využitím se z relativně drahé investice stává multifunkční zařízení, které se pak může jevit s větší mírou využití i méně nákladné. Hlavní náplní ale stále zůstává ochrana zvěře před zemědělskou technikou v období sklizní.
Byť se může v těchto dnech zdát, že je období senosečí ještě daleko, již nyní nastává vhodná chvíle na nákup odpovídajícího zařízení tak, aby si uživatel vše s předstihem vyzkoušel, natrénoval a byl připraven. V jakých situacích je v myslivosti tedy možné dron využívat? A co pro legální létání potřebujeme? Základní body jsou v krátkosti popsány v následujícím textu.
Co je pro legální provozování dronu nutné zajistit?
Na větší rozšíření dronů reagovala i legislativa. V roce 2021 byla v celé Evropě zavedena jednotná pravidla, která je nutné splnit. Jsou to také často podmínky, které mnohdy myslivce od pořízení dronu odradí, avšak splnění těchto pravidel není tak složité, jak se může na první pohled zdát. Každý dron, který je využíván pro letecké práce, a to i k nekomerčním účelům, musí být označen štítkem s číselným kódem provozovatele. Číselný kód vám pomůže zřídit prodejce a k tomuto individuálnímu kódu se může vztahovat i pojištění dle využití dronu, které plní podobné funkce jako klasické povinné pojištění u osobního automobilu. I s tím ale většinou ochotně pomůže prodávající.
Druhou podmínkou je složení zkoušky a získání certifikace pilota bezpilotního systému. Pro mnohé myslivce by se složení zkoušky mohlo zdát opět jako nepřekonatelná překážka, ovšem opak je pravdou. Veškeré výukové materiály, a dokonce i samotný test je dostupný zdarma online na internetových stránkách Úřadu pro civilní letectví. Samotný test sestává ze 40 otázek. Pro jeho úspěšné složení je potřeba získat 75 % bodů a v případě neúspěchu je možné test prakticky ihned opakovat. Pro běžné pilotování dronu za účelem monitoringu zvěře postačí kategorie základní kategorie A1 a po absolvování testu uživateli dorazí Doklad o absolvování online výcviku s unikátním identifikačním číslem. Základní manipulaci s novým přístrojem pak během několika hodin ukáže v terénu prodejce dronu. Není tedy potřeba vyhazovat do vzduchu desetitisíce za drahá „školení“, v rámci kterých je možné složit zkoušky pro legální létání s dronem a ze kterých si některé společnosti udělaly výhodný „byznys“. Jejich složení lze absolvovat i s prostudováním výukových materiálů zcela zdarma v řádu několika hodin na stránkách již zmiňovaného Úřadu pro civilní letectví.
Vyhledávání srnčat během senosečí
Záchrana srnčat se v posledních letech stala již tolik zprofanovaným tématem, že již není nutné opět znovu opakovat, jak na to. Z aktuálních informací je možné zmínit především prodlouženou délku letu moderních přístrojů, které jsou schopny ve vzduchu vydržet více než půl hodiny. Na jednu baterii lze pohodlně a detailně prolétat plochu více než 10 ha. Vývoj pocítily i parametry termovize, díky jejichž zlepšení je možné létat také nejenom v brzkých ranních hodinách, avšak v příhodných podmínkách, kdy je například zataženo, i během dopoledních hodin.
Samotná problematika vynášení srnčat z lučních porostů byla v minulosti také tématem mnoha kontroverzí a zejména diskusí o tom, zda srna srnče neopustí. Touto problematikou se blíže zabýval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti pomocí radiotelemetrie. Díky tomu bylo prokázáno následné shledání srnčete se srnou ve 100 % monitorovaných jedinců, a tedy o zavržení přenesených srnčat jejich matkou nemusí mít myslivci či dobrovolníci strach.
Monitoring škod na zemědělských porostech
Díky vybavení dronů kvalitními kamerami a možností automaticky mapovat terén, mohou uživatelé efektivně monitorovat škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách. Georeferencované letecké snímky poskytují přesný přehled o rozsahu poškození, což usnadňuje komunikaci s vlastníky pozemků a plánování opatření k minimalizaci škod. Pomocí dronů lze velice přesně lokalizovat zvěř v porostech a vytvářet tak konkrétní opatření v určité oblasti. Ve spolupráci s českou firmou Airview se v aplikaci AVAG vytvořila podkladová mapa s hranicí půdních bloků z LPIS a je tak možné vyměřovat plochy a sumarizovat celkovou škodu.
Přesné stanovení výměry poškození z aktuálně vygenerovaných ortofoto map je však již spíše pokročilé využití dronů, které nemusí zvládnout každý myslivec. Běžné a jednoduché využití ale dron nabízí například při přeletech nad vzrostlými porosty dozrávající kukuřice, ve kterých není poškození na první pohled patrné a myslivci tak díky tomu mají okamžitý rámcový přehled o rozsahu škod a mohou plánovat opatření k jejich snížení.
Monitoring a sčítání zvěře
Přesné sčítání zvěře je samo o sobě podmíněno ochotou myslivců přesná čísla o početnosti zvěře v honitbě chtít zjišťovat. Tradiční metody sčítání jsou často časově náročné a mohou být nepřesné. Drony vybavené termovizními kamerami umožňují rychlé a relativně přesné sčítání populace zvěře například v obtížně přístupných oblastech. Ovšem toto sčítání má i své limity, mezi které patří především výměra monitorovaného území a klimatické podmínky – nejenom déšť, osvit terénu slunečními paprsky, ale například i mlhy. Zároveň je prakticky nemožné sčítat zvěř v lesních porostech v průběhu vegetační sezóny. Naproti tomu v otevřené zemědělské krajině sčítání zvěře vegetace nebrání ani během vegetace. V případě správného provedení se však zvyšuje přesnost dat potřebných pro zodpovědné řízení populací spárkaté zvěře a plánování lovu. Ovšem zde je nutné poznamenat, že přesná metodika sčítání zvěře pomocí dronů s nesenými termovizními kamerami doposud neexistuje, a i v rámci výzkumu stále v této oblasti zůstává spousta nezodpovězených otázek.
Jaký dron pořídit? Novinka DJI Matrice 4T
V případě výběru dronu je pro myslivecké účely klíčové poohlédnout se po přístroji s kvalitní termokamerou a vysokou výdrží baterie, která udává délku letu, a tedy i rozsah prohledávaného území. Společnost DJI nedávno představila nový model dronu Matrice 4T, který přináší řadu vylepšení oproti předchozím modelům. Oproti předchozímu modelu Mavic 3T nabízí Matrice 4T vyšší všestrannost díky schopnosti většího zoomu optické kamery s 112× zvětšením nebo třeba i dálkoměr s dosahem 1800m. Větší integrovaný displej ovladače a delší letová doba o několik minut, to je jen malý výčet z novinek tohoto dronu. Právě díky delší výdrži se zvětšuje i monitorovaná plocha. S tímto strojem tak bude možné denně prolétat více než 60 ha TTP nebo 40 ha jetelotravin. Vše záleží na výšce porostu, počtu zvěře, klimatických podmínkách, ale například i na počtu dokoupených baterií.
Možnost využití dotací pro myslivecké spolky
Myslivecké spolky mohou využít možnosti získání finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti prostřednictvím místních akčních skupin (MAS), které poskytují finanční podporu přímo v regionech. Prostřednictvím těchto skupin mohou myslivecké spolky žádat o dotace na pořízení dronů a související vybavení, což může významně podpořit modernizaci jejich činností. Výše dotace je v tomto případě 80 % z pořizovací ceny bezpilotního letounu.
Další možností je spolupráce se zemědělským subjektem, který může pořídit dron například z podpory Společné zemědělské politiky. Výše dotace je zde stanovena na 40 % pořizovací ceny a může být navýšena v případě splnění dalších podmínek. Spolupráce s místními zemědělci se ostatně nabízí s ohledem na řešení problematiky škod působených zvěří a na zvěři, které by měl dle platné legislativy monitorovat jak uživatel honitby, tak i vlastníci či nájemci pozemků. Integrace dronů do myslivecké praxe přináší řadu výhod, od zvýšení efektivity až po zlepšení přesnosti získávaných dat. S pokračujícím technologickým pokrokem lze očekávat další rozšíření jejich využití a nové aplikace, které podpoří udržitelné a efektivní hospodaření se zvěří.
Ing. Jakub Polenský, Ph.D.
Majitel společnosti Dronecraft (https://www.dronecraft.cz/) a současně odborný asistent Katedry krajinného managementu Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který patří k průkopníkům využití dronů v myslivosti u nás. Dlouholeté zkušenosti z terénů předává dále svým zákazníkům formou terénního zaškolení. Zákazníci tak mohou zakoupenou techniku efektivně využívat již od prvního dne od pořízení. Zároveň zajišťuje poradenství ve směru výběru dronu a zajištění financování prostřednictvím dotací.
Ing. Jan Cukor, Ph.D.
Výzkumný pracovník Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Ověřování využití dronů v myslivosti se věnuje od roku 2015, kdy se v praxi objevily první využitelné přístroje. Zároveň se zabývá etologií zvěře v souvislosti s používáním bezpilotních technologií.