Praha 29. dubna 2024
S příchodem jara se do přírody vrací život v podobě mláďat volně žijících zvířat. Bohužel s tímto obdobím přichází i riziko jejich přežití. Myslivci upozorňují na nebezpečí, které přinášejí zásahy veřejnosti, kdy lidé často mylně považují opuštěná mláďata za zraněná či osamocená a odnášejí je do záchranných stanic. Statistiky odhalují alarmující realitu – až 11 tisíc mláďat odnášených do záchranných stanic nebylo opuštěných a takovým zásahem došlo k jejich odloučení od matek. Myslivci proto apelují na veřejnost: Nechte mláďata v přírodě!
Záchranné stanice živočichů, ale i myslivci zaznamenávají s letošním jarem zvýšený příliv „zachráněných“ mláďat. Do záchranné stanice živočichů Rokycany přijmou každoročně kolem pěti set živočichů. „Z toho více než třetina jsou mláďata, která byla v řadě případů zbytečně odebrána z přírody,“ uvádí Pavel Moulis, vedoucí záchranné stanice, myslivec a sokolník. „Právě proto se snažíme apelovat na veřejnost, aby se situace změnila a lidé nechávali mláďata v jejich přirozeném prostředí,“ dodává.
Přestože je díky sdělovacím prostředkům osvěta veřejnosti na lepší úrovni, nevhodně odebraných mláďat z přírody neubývá. Národní síť záchranných stanic ročně přijímá kolem třiceti tisíc živočichů, z nichž je téměř polovina mláďat.
„V případě ptáčete je ještě jakási naděje vrátit mládě zpět rodičům či jej podložit do hnízda adoptivním pěstounům, ale v případě savčích mláďat (kuňata, liščata, zajíčci, veverky, srnčata…) je návrat do přírody téměř nemožný a z mláděte se stává doživotní chovanec potřebující lidskou péči,“ komentuje Pavel Moulis.
Myslivci i pracovníci záchranných stanic zdůrazňují, že nejlepší ochranou mláďat v přírodě je respektování matčina instinktu a nezasahování do procesů, které jsou pro jejich přežití klíčové. Zvýšený počet mláďat v záchranných stanicích znamená nejenom vyšší zátěž pro tato zařízení, ale také indikuje potřebu změny postojů a chování veřejnosti.
„I proto si ceníme spolupráce s myslivci z Berounska, Hořovicka a Rokycanska, kteří v rámci svých akcí a přes sociální sítě informují veřejnost a šíří osvětu,“ dodává Pavel Moulis, vedoucí záchranné stanice, myslivec a sokolník.
Srnčata i zajíci potřebují klid a bezpečí
Mladá zvěř, jako jsou zajíčata a srnčata, potřebují v prvních dnech svého života klid a bezpečí. Myslivci upozorňují na nebezpečí, které přinášejí zásahy veřejnosti, kdy lidé často mylně považují opuštěná mláďata za zraněná či osamocená a odnášejí je do záchranných stanic.
Zajíčata se rodí osrstěná, vidoucí a s vyvinutou termoregulací. Matka zaječice je zanechává volně ležet v nadzemním pelechu, opouští je jen proto, aby k nim nepřitahovala pozornost predátorů. Jedná se o její přirozené chování. Vrací se k nim několikrát denně, aby je nakrmila. „Odnést taková mláďata proto není pomoc, spíše se pro ně jedná o rozsudek smrti – odchov v lidské péči bývá velice složitý a často neúspěšný,“ popisuje Pavel Moulis.
Podobná situace je i s malými srnčaty, která se rodí v květnu a červnu. „Pokud se srnčí zvěř podaří odchovat, obvykle není možné ji vypustit do volné přírody. Zvláště srnci bývají v dospělosti agresivní a silně teritoriální, což komplikuje jejich chov v zajetí,“ vysvětluje Moulis.
Statistiky ukazují, že přibližně 11 tisíc mláďat odnášených do záchranných stanic nebylo opuštěných a takovým zásahem dochází k jejich odloučení od matek a ke zbytečnému zatížení zařízení.
Jak se zachovat?
Když narazíte na opuštěná mláďata ve volné přírodě, není potřeba okamžitě zasahovat. Myslivci radí, že tato mláďata často nepotřebují lidskou pomoc, i když se zdají být osamocená. „Matka se k nim může vrátit a je lepší, pokud k tomu nedochází pod vlivem lidského zásahu,“ říká Moulis. Doporučuje také ihned opustit místo co nejklidněji a nejrychleji, přičemž je ideální použít stejnou cestu jako při příchodu. „Nadměrný pohyb kolem mláďat by měl být minimalizován, aby se snížil stres pro matku. Dotýkat se mláďat či s nimi manipulovat není vhodné,“ uzavírá.
Co dělat, pokud najdu zvíře, které je opravdu raněné?
V České republice od roku 1998 funguje ojedinělý projekt záchrany volně žijících živočichů, kteří se dostanou do nesnází, v rámci Národní sítě záchranných stanic. Jejich seznam, územní působnost a kontakty najdete na www.zvirevnouzi.cz . Kontakt na nejbližší místně příslušnou záchrannou stanici lze vyhledat i v aplikacích pro chytré mobilní telefony, které si zdarma stáhnete na:
https://itunes.apple.com/cz/app/zvire-v-nouzi/id1126438867?ls=1&mt=8
https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.uhk.fim.zvirevnouzi&hl=en%20%3C
Máte-li zájem o další informace, prosím kontaktujte:
Andrea Güttlerová, Českomoravská myslivecká jednota, z. s.
+420 727 828 739, naqern.thggyrebin@pzzw.pm