V Německu potvrdili ke dni 10. 1. 2025 výskyt Slintavky a kulhavky (SLAK). Nákaza byla prokázána u vodních buvolů chovaných v přírodní rezervaci. Vzdálenost ohniska v Německu od hranice ČR je cca 176 km. Nákaza je nebezpečná i pro volně žijící zvěř. SVS apeluje na myslivce, aby podezření nákazy hlásili příslušné krajské veterinární správě.
Němci vymezili ochranné pásmo (3 km od ohniska nákazy) a pásmo dozoru (10 km od ohniska) a v okolí 1 km od ohniska nákazy utratili všechna vnímaná zvířata. V rámci ochranného pásma a pásma dozoru vyšetřují zvířata. Všechna vyšetření jsou zatím negativní.
SLAK je vysoce kontagiózní nákaza
Virus dokáže přežívat v prostředí, za určitých podmínek může být šířen i větrem. Existuje 6 sérotypů virů. Infekce proti jednomu sérotypu neposkytuje imunitu proti ostatním. Hostiteli mohou být jak domácí (skot, ovce, kozy, prasata) tak volně žijící zvířata. Z volně žijící zvěře je významný z epizootologického hlediska zejména africký buvol; v Evropě prase divoké, jelen evropský.
Příznaky nákazy
Typické klinické příznaky u zvířat jsou následující: v počáteční fázi infekce nastupuje deprese, vysoká horečka, snížení produkce mléka, snížení příjmu krmiva, následně se vyskytují vezikuly (puchýřky vyplněné tekutinou) v dutině ústní, na končetinách a mléčné žláze. Tyto puchýřky po cca 1 dnu praskají a léze přecházejí v otevřené eroze na postižených místech. Mohou se vyskytnout i aborty, odúmrť narozených mláďat. V důsledku lézí zvířata obtížně přijímají potravu, objevuje se slinotok, kulhání. Zhruba 4. – 7. den od výskytu puchýřků je viditelné hojení lézí (žluté fibrinové povlaky na původních erozích), v 7. – 10. dnu od výskytů puchýřků dochází k tvorbě nové tkáně a jizev. Takto popsané léze jsou nejlépe viditelné v dutině ústní u skotu. U prasat a malých přežvýkavců se léze v dutině ústní vyskytují taktéž, ale jsou hůře identifikovatelné. Obtížně identifikovatelné jsou také léze na končetinách, kdy klinickými příznaky poukazujícími na onemocnění je kulhání zvířat, většinově je nutné končetiny očistit pro lepší viditelnost lézí. Typicky se léze na končetinách nacházejí v korunkové linii nebo v mezi paznehtním prostoru, nejtypičtější výskyt lézí na končetinách je u prasat.
Co mají dělat myslivci?
Podezření nákazy u volně žijící zvěře hlaste u příslušné krajské veterinární správy, která zajistí odběr vzorků a další postup. V příloze uvádíme ilustrační fotografie klinických příznaků nákazy. Dále přikládáme informační leták SVS ke SLAK.
SVS vydala k problematice tiskovou zprávu. V souvislosti se slintavkou a kulhavkou v Německu žádá SVS chovatele o zvýšení biologické bezpečnosti – Státní veterinární správa
Zdroj:
