Aujeszkyho choroba je nákaza, kterou je povinné hlásit Státní veterinární správě ČR. Již při podezření na výskyt nemoci mají být kontaktováni pracovníci SVS ČR územně příslušného pracoviště. Původcem onemocnění je DNA virus z čeledi Herpesviridae – prasečí herpesvirus 1 (SHV-1).
Viriony jsou obalené. V prostředí je virus relativně odolný – při pH 6-8 a 25 °C přežívá 40 dnů, v mase při -20 °C až +4 °C přežívá 5 až 7 měsíců! Vůči dezinfekci je virus odolný středně. Je bezpečně ničen po desetiminutovém působení roztokem 2% chloraminu či 1% kvarterních amoniových solí. UV záření virus ničí poměrně rychle.
Při teplotě 70 °C je SHV-1 inaktivován za 10 minut, při teplotě nižší než -35 °C virus rychle ztrácí infekčnost. Opakované zmrazení a rozmrazení způsobí inaktivaci viru. Infekceschopný je virus v trávě cca 2 dny (dle teploty a UV záření). Při -8 °C v zemi a trusu až 40 dnů, v mase až 7 měsíců.
Přenos infekce
Přirozeným hostitelem je prase. Mohou se nakazit savci (skot, ovce, kozy, kočky, psi, norci…) Koně se mohou nakazit vzácně. Člověk a primáti se nakazit nemohou.
V akutní fázi vylučují prasata virus cca 2 týdny. Infekční pro citlivé jedince jsou nosní sekret, sliny, mléko, moč, vaginální a prepuciální sekret (sekret pohlavních orgánů) i výkaly.
Přenos viru probíhá respiratorní či orální cestou, a to prostřednictvím kontaminovaného krmiva, stelivem, nástroji. Mezi prasaty je možný i pohlavní a transplacentární přenos.
Vstup viru probíhá přes sliznici orofaryngu, v dalších částech zažívacího traktu je virus inaktivován. Pomnožení viru probíhá ve výstelce nosu, hltanu a mandlí, další množení probíhá v mízních uzlinách a nervové, mozkové tkáni. K vylučování viru může docházet za 2–3 dny od infekce prostřednictvím sekretů a exkretů. Skrytým či bezpříznakovým nosičem je prase. K reaktivaci onemocnění a vylučování viru může docházet vlivem stresu.
Průběh infekce
U prasat se setkáváme s klinickými příznaky u nejmladších věkových kategorií – selat, kde dochází k vzniku horečky, poruchám dýchání, slinění, průjmům, postižení CNS (centrálního nervového systému). K úhynům dochází do 24–36 hodin.
U starších kategorií je průběh mírnější, k úhynům docházet nemusí. U dospělých prasat je průběh mírný až skrytý. U březích prasnic dochází k resorpci plodů, potratům, porodům mrtvých či neživotaschopných selat. Dochází i ke ztrátám mléka.
Pro skot, ovce a kozy je průběh infekce je smrtelný. Klinickými příznaky jsou svědění, odírání, olizování, okusování, sebepoškozování. Dále pak křeče, neklid, skřípání zubů, povrchové dýchání. V konečném stádiu i obrna hltanu a tlamy s výtokem slin, jazyk může viset z tlamy ven. K úhynu dochází za 24–48 hodin.
Pro psa je infekce smrtelná!
K infekci psa dochází nejčastěji přímým kontaktem s virus vylučujícím divokým prasetem – sekrety či krví nebo kontaminovaným syrovým tepelně neopracovaným masem.
Klinické příznaky u psa jsou podobné vzteklině. Inkubační doba je ve většině případů 3–6 dní. K úhynu dochází do 96 hodin od projevení klinických příznaků onemocnění.
Klinické příznaky jsou z počátku nespecifické – všeobecné. Může se jednat o nechutenství, zvracení, deprese, nezájem o okolí, neklid, vokalizaci, předrážděnost, kousání do předmětů, slinění, křeč žvýkacích svalů. Dalšími klinickými příznaky jsou sebepoškozování vlivem extrémního svědění zejména v oblasti hlavy – uší či pysků tlamy. Dochází k olizování až maniakálnímu olizování, škrábání. Při obrně hltanu a tlamy dochází k výtoku slin z dutiny ústní, tvorby pěny u tlamy. Dochází k záškubům svalstva a paralýze.
Úhyn psů nastává do 24–48(–96) hodin od projevení prvních klinických příznaků.
Prevence onemocnění u prasat
U prasat je možná vakcinace, která byla V Československu prováděna do roku 1987, od r. 1988 je zakázaná. Stát je v chovech domácích prasat prostý nákazy! Domácí chovy je nutné chránit před zavlečením nákazy zejména prostřednictvím kontaminovaných předmětů, materiálu infikovaného od divokých prasat.
Prevence onemocnění u psů
Prevencí nakažení psů je podávání pouze dostatečně tepelně opracovaných živočišných produktů z divokých prasat! Vyvarujte se zkrmování tepelně neupraveného syrového či nedostatečně tepelně upraveného masa divokých prasat. Absolutně nevhodné a výrazně rizikové je ponechávání k požírání či cílené zkrmování vývrhů (jazyk, hrtan, průdušnice, plíce) z divokých prasat psy.
Jak zabránit kontaktu s divokým prasetem a jeho výměšky (sliny, sekrety dýchacích cest, pohlavního aparátu, moči, výkalů a krve)?
Prevencí nakažení psů a dalších zvířat je důsledné odstraňování vývrhů z ulovených divokých prasat. Vývrhy je vhodné odstraňovat prostřednictvím kafilerie či hlubokým zakopáním do země. Místo, kde byl prováděn vývrh divokého prasete, je nutné vhodně ošetřit.
Vakcinace psů není možná. Při použití vakcíny pro prasata u psa docházelo k propuknutí infekce a následnému úhynu psa.
Žádost k výzkumu Aujeszkyho choroby
Rád bych touto cestou požádal myslivce o spolupráci na zmapování výskytu onemocnění Aujeszkyho choroby u psů v ČR a SR.
Žádám vás o sdělení i pouhého podezření na výskyt onemocnění u psů ve vašem okolí. Zajímají mne i nejasná, náhlá úmrtí psů s odpovídajícími klinickými příznaky či úmrtí na základě možného kontaktu s divokým prasetem.
Informace prosím posílejte na email ziqe.inien@tznvy.pbz. Do předmětu emailu prosím uveďte Aujeszkyho choroba či jen ACH. Zajímají mne i neúplné informace, ideálně však prosím o zaslání:
- jména majitele uhynulého psa,
- kontaktu na majitele (pokud je známý),
- místa výskytu,
- jména a plemene psa (pokud ho znáte),
- kdy k výskytu došlo,
- názvu honitby, kde se infekce u psa vyskytla,
- kontaktu na hospodáře dané honitby.
Budu rád i jakékoli informace, na jejichž základě se mi třeba podaří spojit možné duplicitní informace o výskytu či naopak zjistit další výskyt onemocnění.
Pokud byste měli podezření na výskyt onemocnění u lišky či jiných druhů, prosím o zaslání kontaktu a informací na email.
MVDr. Miloš Vávra, Ph.D.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno – Klinika chorob psů a koček, odborný asistent
Člen ekologické komise ČMMJ
Kontakt: ziqe.inien@tznvy.pbz